Více než dva roky dopadala gilotina v Pankrácké věznici na hlavy českých hrdinů z odboje. Takzvaná Pankrácká sekyrárna sloužila mezi lety 1943 až 1945 k rychlému odstraňování odpůrců nacismu. Umírali tu muži, ženy, ale ke konci války třeba i němečtí vojáci, kteří už odmítali dál bojovat. Nacisté věznici opustili až 5. května 1945. Toto jsou hlavní zajímavosti o místě, kde tragicky skončil život stovek českých vlastenců.
Pro vlastence gilotina, pro židy železné háky
Nacisté zřídili na pražské Pankráci sekyrárnu začátkem dubna 1943. Až do konce dubna 1945 zde popravovali své odpůrce. Celkem za tu dobu sťali hlavu 1075 lidem, z toho 155 ženám. Počty obětí jsou ale ve skutečnosti mnohem vyšší. Kromě gilotiny byly totiž v místnosti ještě železné háky, na kterých nacisté usmrcovali ty, kteří si podle nich gilotinu „nezasloužili“ – například židy nebo vojenské zběhy. Údaje o počtu mrtvých, kteří zde byli oběšeni, se nedochovaly.
Popraviště vzniklo, aby mohli nacisté Čechy zabíjet efektivněji
Sekyrárna vznikla v Praze proto, že Němci už nestíhali Čechy popravovat v Drážďanech a Berlíně. Přeprava vězňů z protektorátu byla zdlouhavá, uvěznění čekali na popravu až tři měsíce. Proto se nacisté rozhodli pro zřízení popraviště v Praze, aby mohli odpůrce režimu usmrcovat rychleji a ve větším množství.
Gilotina za závěsem
Sekyrárna se nachází celkem ve třech celách Pankrácké věznice. V jedné je zasedací místnost, kde se uvězněný dozvěděl svůj osud. Tento prostor byl od popravčí místnosti oddělen černým závěsem. Po stětí kat a jeho pomocníci tělo dopravili do třetí místnosti, takzvané rakvárny, kde těla pokládali na podlahu, která se svažovala ke kanálku, kterým odtékala krev.
Poslední den odsouzených
Popravovalo se většinou dva dny v týdnu, v úterý a ve čtvrtek. Ráno přijel do věznice státní zástupce, který řekl, kteří vězni budou ten den zabiti. Těmto lidem pak zástupce sdělil obvyklou formuli: „Jménem Vůdce a říšského protektora se vaše žádost o milost zamítá a zároveň vám oznamuje, že rozsudek bude vykonán dnes po 16. hodině“.
Vězni pak měli čas napsat poslední vzkazy rodině a blízkým. Od 16. hodiny začaly popravy. Spoutaný odsouzený většinou ve spodním prádle předstoupil před komisi v zasedací místnosti, kde proběhla jeho identifikace a oznámení rozsudku. Kat a jeho pomocníci pak dovedli odsouzeného do vedlejší místnosti, kde jej břichem dolů položili ke gilotině. Kat Alois Weiss následně spustil ostří a odťatá hlava spadla do kovového koše. Pomocníci následně tělo svlékli a nechali jej vykrvácet nad kanálkem v rakvárně. Mrtvého pak uložili do rakve z nehoblovaných prken a odvezli ho ke zpopelnění, většinou do strašnického krematoria.
