Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Tajemstvím zahalená socha Svobody: Co skrývá její pravá ruka a jaké má číslo bot?

Tajemstvím zahalená socha Svobody: Co skrývá její pravá ruka a jaké má číslo bot?

Původně měla připomínat socha Svobody přátelské svazky mezi Francií a Spojenými státy, postupem času se ale víc než čím jiným stala nezaměnitelným symbolem New Yorku a Ameriky jako takové. Co jste o této památce UNESCO možná nevěděli?

Je známým faktem, že sochu Svobody darovali Americe Francouzi. Méně se už ale ví, že také nemusela stát v New Yorku. Její tvůrce Auguste Bertholdi si totiž prohlížel i další americká města – Boston, Sacramento a Norfolk ve Virginii. Nakonec se ale rozhodl právě pro rušné Velké jablko, kde monument od roku 1886 zdobí ostrov Svobody.

Společně s podstavcem ční socha Svobody do výšky 93 metrů a nemá ve Státech konkurenci. Vysoko se šplhaly i náklady na dílo. Francouze stála čtvrt milionu dolarů, za piedestal zaplatili Američané dalších 275 tisíc, které většinou věnovali drobní dárci. V devatenáctém století byl přitom kurz dolaru vysoko nad tím dnešním.

V prvních třiceti letech po zpřístupnění mohli návštěvníci navštívit i pochodeň. Ta je totiž zakončená ochozem, na který lze vyšplhat pravou rukou po žebříku. V roce 1916 ale byla tato vyhlídka z bezpečnostních důvodů pro návštěvníky uzavřena, a tak se tam dnes dostanou pouze pracovníci údržby.

Vnitřek sochy projektoval otec slavné dominanty Paříže Alexandre Gustave Eiffel, včetně zmiňovaných vyhlídek a systému schodišť a žebříků. Zvnějšku je socha Svobody pokryta měděným pláštěm o šířce 2,5 milimetru. Dnes ji známe v její zelenkavé podobě, což způsobila měděnka, v době svého vzniku ale vysílala měděné odlesky do širokého okolí.

Aby byla památka v perfektním stavu pro čtyři miliony návštěvníků, kteří se ročně šplhají na vyhlídku v její koruně, udržuje ji celý tým opravářů. Do nitra sochy se dostávají zezadu, vedle jejího pravého chodidla je speciální vstup. A když už jsme u chodidel – v obuvnictví by si musela socha Svobody zažádat o velikost 879.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744