Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Tajný život Kim Čong-una. Sexuální otrokyně, kaviár i popravy, za které by se nestyděl Islámský stát

Tajný život Kim Čong-una. Sexuální otrokyně, kaviár i popravy, za které by se nestyděl Islámský stát

Jeho vášni pro sexuální otrokyně a luxusní pohoštění se prý dokáže vyrovnat snad jen zvrhlá nátura pro tak brutální popravy, které nepředváděl během své vlády ani Islámský stát. Kim Čong-un je podle mnohých nejbrutálnější v linii severokorejských vůdců a doslova celý národ žije v permanentním strachu, že jediný nevědomý náznak neloajality je může poslat z prominentních kruhů přímo na popraviště. I proto Hee Yeonová z KLDR potají utekla – přesto, že její rodina patřila mezi pár vyvolených v Severní Koreji. 

Vstup Hee Yeonové – kvůli její bezpečnosti se nejedná o pravé jméno – mezi severokorejskou elitu byl poměrně jednoduchý, narodila se důstojníkovi severokorejského režimu. Jen kvůli tomu mohla žít život v KLDR tak odlišný od toho, co denně prožívá většina ze zbylých 25 milionů Korejců.

Především mohla bydlet v Pchjongjangu, hlavním městě země a výspě režimu, kde se smí usídlit jen ti nejprominentnější a režimu nejvěrnější. Do elitní školy jí vozil soukromý šofér, doma k večeři jedla jídlo, o kterém si většina populace mohla jenom zdát. To však nekupovali z otcova žoldu – až směšně nízkého – ale z peněz, kterými jej upláceli. Více než otcův plat se totiž počítala jeho šarže a vliv. 

„Úplatků dostával opravdu hodně,“ vzpomíná nyní z Jižní Koreje Yeonová pro britský deník Daily Mirror. „Vím, že jsem byla jako malá hodně privilegovaná. Myslela jsem si, že budu mít normální život podle standardních měřítek, ale jedna věc mi byla jasná už tehdy – že nikdy nesmím ani zdvihnout obočí vůči režimu. To byla jediná absolutní hodnota,“ tvrdí nyní mladá žena.

Navzdory mnohým privilegiím žila celá rodina v každodenním strachu, stejně jako celá populace. Před náladou a rozmary Kim Čong-una si nemohou být jistí ani jeho nejbližší – tím spíše, že mladý vůdce v posledních letech nechal zavraždit svého bratra Kim Čong-nama a strýce Čang Song-tcheka. A „obyčejné“ lidi nechal vůdce popravovat jako na běžícím pásu, v brutalitě si přitom nezadal ani se zvráceností známou z videí teroristické organizace Islámský stát.

„Pamatuji se, jak nás najednou všechny vytáhli ze školy, že se jedeme na něco podívat. Naložili nás do nákladních automobilů a odvezli do vojenského komplexu nedaleko Pchjongjangu. K němu byla připojená střelnice, otevřený prostor, bylo tam i pódium. Celkem se nás tam shromáždilo asi deset tisíc,“ vzpomíná žena na začátek hrůzného zážitku. Krátce předtím totiž režim zatknul jedenáct umělců, které vinil z výroby pornografického videa. Za takový zločin měli zaplatit trest nejvyšší.

„Každého z těch umělců připoutali k hlavni protileteckých kanónů. Pak jen zazněl povel, a zbraně je postupně všechny roztrhaly na kusy. Jednoho po druhém. Těla se rozletěla všude okolo, vzduchem prýštila krev a létaly kusy masa. Když kanóny utichly, přijely na střelnici tanky, které po vnitřnostech odsouzených jezdily do té doby, než byly zcela zaježděny do země,“ vzpomíná Yeonová. „Tři dny jsem potom nemohla jíst,“ dodává.

Kim Čong-unovy záliby v brutálních popravách se vyrovnaly snad jen jeho zálibě v sexuálních otrokyních a luxusním jídle. „Když jsem chodila do školy, přišly občas kádři, kteří vybraly ty nejhezčí dívky s rovnýma nohama z celé třídy, které pak vůdci sloužily v jeho soukromých rezidencích. Naučili je posluhovat, nosit kaviár, masírovat a samozřejmě s ním musely i spát. Jakákoliv námitka je poslala přímo na popraviště, pokud otěhotněly, tak tam často končily také,“ vypráví Yeonová. Když se jich ženatý vůdce KLDR nabažil, obvykle je ze svých služeb propustil do běžného života – získaly však to privilegium, že se mohly vdát za vyššího armádního důstojníka. To se také stalo jedné její přítelkyni, která se následně Yeonové svěřila.

Přesto, že Yeonová mohla i po nedávné smrti otce v KLDR žít luxusní život, rozhodla se utéct. K tomu jí pomohl úplatek pěti tisíc liber, které jí zbyly z peněz po jejím otci. Z hlavního města ji pašeráci naložili do dodávky a 20 hodin vezli do Číny. „Hrozně jsem se tehdy bála, věděla jsem, že nás může kdokoliv kdykoliv zastavit,“ vzpomíná nyní žena, které teprve nedávno vyšla z jihokorejského detenčního centra, kde jí vyslýchala jihokorejská rozvědka. Do Jižní Koreje se dostala přes Laos. 

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

Kompletní informace o druhém kole prezidentských voleb naleznete zde>>>

Drahoš, nebo Zeman? Komu před druhým kolem voleb fandí průzkumy, čtěte zde>>>

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1