Tekutý chléb. Pivo vařené ze zbytků pečiva slaví v německy mluvících zemích velký úspěch

MIA

Naše newslettery rozesíláme každý týden

15. 05. 2017 • 05:00

Jedním z témat, které neustále rezonuje společností, je plýtvání potravinami ve vyspělých zemích. Švýcarská firma v současnosti uvedla na trh novinku, která pomáhá situaci řešit. Ze starého chleba vaří pivo, které si našlo četné zástupy fanoušků.

Švýcarský podnikatel Dominic Meyerhans se rozhodl přispět originálním způsobem k boji proti plýtvání. Ze starého chleba tak začal vařit pivo.  K pečivu má ostatně jeho rodina blízko, od roku 1784 mají společnost Meyerhans Mühlen, které dodává pekařům mouku vlastní výroby.

Pivo má jantarovou barvu a je příjemně kořeněné, což je podle majitele právě důsledkem použití chlebových kůrek k jeho výrobě. „Naše motto zní: Hodnotný požitek,“ prozradil Dominic Meyerhans německému listu Wirtschafts Woche.

Na každého Evropana připadá ročně neuvěřitelných 123 kilogramů vyhozených potravin, jinak řečeno, každou vteřinu se na starém kontinentu vyhodí 300 kilogramů potravin. Podle údajů organizace World Wide Fund for Nature (WWF) 200 milionů tun z celkového množství představují výrobky z obilovin, především pak pečivo.

„Žijeme ve společnosti, která má všeho dostatek. Jinde přitom lidé hladoví a tím se musíme zabývat,“ přibližuje Meyerhans, jak se dostal k nápadu vařit pivo ze starého chleba. Spolu se třemi společníky tak založil kromě mlynářské společnosti, které šéfuje, firmu Damn Good Food & Beverages, což lze přeložit jako „proklatě dobré jídlo a pití.“

Pracovníci firmy odebírají od pekáren neprodaný starý chléb, který následně vysuší a rozemelou. Poté se ze směsi spolu s vodou, kvasnicemi, chmelem a ječným sladem vaří pivo. Rozemletý chléb nahrazuje 30 % sladu, osm tun pečiva stačí na tisíc hektolitrů piva. Lahev piva se pak dá pořídit za 2,30 švýcarských franků, což je asi 50 korun.

Starý chleba zaujal i další podnikatele. V zahraničí už nejsou výjimkou obchody, kde lze koupit křivou mrkev nebo brambory, které jsou příliš malé, než aby se dostaly na pulty supermarketů. Řada webových stránek pak radí, jakým způsobem spotřebovat potraviny beze zbytku díky originálním a chutným receptům.

 

SDÍLET

Naše newslettery rozesíláme každý týden

Šarlatáni brzdí seriózní výzkum účinků antabusu, říká biochemik Cvek

Marek Kerles
Dnes • 08:00

Český biochemik Boris Cvek byl členem mezinárodního týmu, který před třemi lety uveřejnil v prestižním vědeckém časopise Nature důležitou studii o účincích antabusu na rakovinné bujení. Vědci tehdy prokázali, že lék, využívaný pro léčbu alkoholismu, ničí v laboratorních podmínkách nádorové buňky a podobně funguje i při pokusech na myších. Dnes se na celém světě začalo o látce antabus i v odborných kruzích mluvit také jako o možném léku pro pacienty s covidem-19. Podle Borise Cveka je však tenhle předpoklad založen na zcela mylných a neseriozních základech a v konečném důsledku má na solidní výzkum antabusu kontraproduktivní účinek.

Cíl v nedohlednu, česká CNN marně čeká na své diváky

Vojtěch Kristen
Dnes • 06:00

KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Cíl je stále v nedohlednu. Taková je ve zkratce situace stanice CNN Prima News po osmi měsících na trhu. Stanici v průměru sleduje půl procenta lidí u obrazovek, většina pořadů dosáhne na sledovanost pouze v řádu nižších desetitisíců.

Lednové počasí a chyby Francouzů. Co s odstupem víme o blackoutu, který ohrozil Evropu?

Jan Kalous
Včera • 18:39

Možná jste si toho nevšimli, což je dobře. Nevšimla si toho v nějaké větší míře ani mnohá naše média, což už tak dobře není. Evropa se minulý pátek ocitla na hraně blackoutu. Je to ve své podstatě příběh o tom, jak nebezpečnou situaci v přenosové soustavě nastartovala Francie, ale zažehnaly ji české jaderné a uhelné elektrárny.