Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Teroristický útok z 11. září má každý rok další nové oběti. Kvůli karcinogennímu prachu umírají na rakovinu

Teroristický útok z 11. září má každý rok další nové oběti. Kvůli karcinogennímu prachu umírají na rakovinu

Hrůzný teroristický útok na Světové obchodní centrum, který se odehrál před necelými 16 lety, nepřestává zabíjet. Dokladem je příběh dvou mužů, otce a syna, kteří nedlouho po sobě podlehli rakovině, která přímo souvisí s tím, že bezprostředně po útocích byli na místě katastrofy. 

Robert Alexander zemřel tento týden ve svých 43 letech na rakovinu, která podle organizace Uniformed Firefighters Association přímo souvisí s tím, že pomáhal po útocích na Světové obchodní centrum. Jeho smrt zasáhla rodinu zhruba devět měsíců poté, co zemřel jeho otec Raymond, shodou okolností byl v roce 2001 také na místě tragédie a podle jeho manželky Ginger také zemřel na rakovinu.

V den, kdy se její manžel coby hasič a syn coby policista vydali vstříc nebezpečí, aby zachránili co nejvíce lidí a následně pomohli odklidit trosky po ničivém útoku, byla Ginger zrovna v obchodě. „Majitel obchodu, kterého jsem znala, na mě najednou zavolal. ,Ginger, Ginger, pojď sem. Podívej se na to!ʼ Řekla jsem si, že je to zase nějaká Válka svět, jako ve 30. letech.“ Právě ve 30. letech Orson Welles vyděsil posluchače svou rozhlasovou hrou, která dala vzniknout jednomu z nejslavnějších příběhů.

Když ale Ginger živě sledovala pád první věže, rozbušilo se jí srdce. Pak okamžitě vzala telefon a zavolala svému manželovi Raymondovi, který v té době pracoval jako newyorský hasič, a svému synovi, který byl u policie. Oba ji naštěstí ujistili, že jsou v pořádku, dál ale pokračovali v záchranářských pracích. Když se pak vrátili domů, všichni byli přesvědčení, že hrůzy, které přineslo 11. září, jsou už za nimi. V roce 2003 ale Raymond onemocněl a život celé rodiny se obrátil vzhůru nohama.

Mezi lety 2003 až 2006 diagnostikovali lékaři Raymondovi sedm různých typů rakoviny. Zhruba před dvěma lety pak podle BBC propukla rakovina i u jeho syna. Roberta čekala hrůzná diagnóza, neoperovatelný nádoru mozku. „Byli jsme úplně zničení. Manžel s Robertem si byli obzvlášť blízcí, měli spolu hodně společného,“ svěřila se Ginger.

Raymond a Robert jsou podle Gerarda Gitzgeralda, ředitele Uniformed Firefighters Association, tedy společnosti, která zastupuje hasiče co se týče zdraví a bezpečnosti, prvním otcem a synem, kteří podlehli nemoci, která přímo souvisí s jejich přítomností na místě útoků 11. září. Podle asociace, která nyní sdružuje na sedm tisíc hasičů s nádorovým onemocněním, které u nich vypuklo po 11. září, byly jejich nemoci způsobené popelem, prachem a karcinogeny, které byly po pádu budov rozptýleny ve vzduchu.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1