Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Tohle byste od Steva Jobse neslyšeli. 6 vět, které úspěšní neříkají

Tohle byste od Steva Jobse neslyšeli. 6 vět, které úspěšní neříkají

Úspěch není něco, čeho dosáhnete za jednu noc. Chce to tvrdou dřinu, spoustu času a naprostou oddanost svému cíli. Každý úspěšný podnikatel má unikátní příběh, víru ve své podnikání a touhu ukázat okolí, že na to skutečně má. A i když se jejich cesty liší, to hlavní mají všichni společné. Existuje mnoho faktorů, které dávají úspěšné jedince dohromady, a jedním z nich je osobní růst a poznání, na kterém aktivně pracují.

Steve Siebold, autor knihy „Jak přemýšlí bohatí lidé“ po dobu tří dekád mluvil se zástupy milionářů po celém světě, aby zjistil, co je vedlo k úspěchu. Odpověď je velmi snadná. Není rozhodující, kde se narodili nebo v jakých poměrech vyrůstali. Rozhodující je jejich cílevědomost a mentalita a s tím je spojené i to, že si některé věci prostě nepřipouštějí. Co od úspěšných neuslyšíte?

1) „Nesnáším svou práci!“

Stejně tak věty typu „Nesnáším tuhle firmu!“ nebo „Můj šéf je idiot!“

Úspěšní a vysoce postavení lidé nejsou ve své práci umínění a nestěžují si bez ohledu na to, co by mohlo být jinak. Jestliže se dostanou do nepříjemné situace, snaží se těmto výrokům vyhnout. Podobná slova sice váš úspěch bezprostředně neohrozí, ale pomalu vás vzdalují od vašeho cíle. Místo automatického nadávání na práci, společnost či šéfa se zaměřujte na fakta a uvažujte, co změnit.

2) „To není fér!“

Dostal váš rival lepší ohodnocení, nebo dokonce i nějakou odměnu, zatímco vy ne, přestože jste pracovali dvakrát tolik? Úspěšní lidé nikdy nezáviděli ani se neodvolávali na „nespravedlnost života“. Úspěch není dárek. Pro jeho dosažení se musíte vzdělávat, učit se novým věcem a tvrdě na sobě pracovat.

Místo utápění se v tom, jak vám něco nejde, vezměte šanci do rukou, obhajte své argumenty a perte se za vlastní cíle namísto pokukování po výkonech ostatních.

3) „Tak se to tady nedělá!“

Inovace je základním klíčem k úspěšnosti. Nesmíte se bát učit a přijímat nové věci. Ti, kteří dosáhli úspěchu, experimentovali.

Příklad za všechny: Steve Jobs. Vášeň pro inovace měl od začátku, svět ohromil iPhony a iPady a zapsal se do dějin. „Schopnost posunout se vpřed rozděluje lidi na vůdce a následovatele,“ řekl.

Darlene Priceová, šéfka společnosti Well Said zaměřující se na osobní rozvoj, radí mít otevřenou mysl. Jestliže někdo přijde s novým nápadem, nemusíte hned souhlasit. Priceová doporučuje s otevřenou myslí zhodnotit pro a proti, ale zároveň se nebát zkoušet nové věci.

4) „To není má práce!“

A stejně tak věty „Za to nejsem placený!“ nebo „To není můj problém!“ Pokud chcete být skutečně úspěšní, není od věci pomáhat i ostatním, kteří chtějí být úspěšní. Miliardář Warren Buffett řekl: „Dnes někdo sedí ve stínu, protože před několika lety někdo vysadil strom.“

Stát se týmovým hráčem vám pomůže dosáhnout úspěchu rychleji. Můžete sice být úspěšní i bohatí přestože nebudete týmový hráč, ale tvrdá práce a obětování se pro zaměstnance nebo kolegy rozhoduje o vašich kvalitách, organizačních schopnostech a poukazuje na váš skutečný úspěch a reputaci.

5) „To není možné!“

Nebo taky „To nejde udělat!“ Úspěšní lidé vědí, že hranice a limity vytváříme jen sami sobě ve své vlastní mysli. Na druhou stranu bez zábran svého úspěchu taktéž nedosáhneme. Pokud narážíme na zdánlivě nesplnitelný úkol, je základem najít jiné východisko a přijmout ho jako výzvu.

Záporná slova, jako „nemožné“, „nemůžu“ a „nejde“ od úspěšných lidí neuslyšíte. Vědí totiž moc dobře, že tím nikomu nepomohou. Energii místo toho koncentrují na hledání řešení.

6) „Mohl bych mít!“

Nejhorší, co můžete dělat, je přehodnocovat situaci a snít o tom, kde byste byli, kdyby... Úspěšní na podobné stavy ani nemají čas. Příležitosti aktivně chytají a nenechají si je utéct. Lítost přeci nikdy nikomu v ničem nepomohla.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744