Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Tragédie u Eschede: Od největšího železničního neštěstí v poválečném Německu uplynulo 20 let

Tragédie u Eschede: Od největšího železničního neštěstí v poválečném Německu uplynulo 20 let

Vysokorychlostní vlak InterCity Express 884 Wilhelm Conrad Röntgen na lince z Mnichova do Hamburku havaroval 3. června 1998 v 10:57 asi šest kilometrů od městečka Eschede (Dolní Sasko), asi 60 kilometrů od Hannoveru. Ve vlaku bylo přes 290 lidí; zemřelo 101 osob (z toho 96 na místě, pět později v nemocnici) a 88 lidí bylo těžce zraněno. Mezi oběťmi byli i dva drážní zaměstnanci, kteří zrovna na místě prováděli údržbu.

Při rychlosti asi 200 km/hod praskla u prvního vagonu obruč kola a když vlak dojel k výhybce, tato po střetu s obručí vůz částečně vykolejila. Ten pak přehodil další výhybku, která prudce vyhodila z koleje třetí vagon, jenž pak narazil do mostu. Čtvrtý vůz se na výhybce odtrhl, projel pod viaduktem a převrátil se, načež se do kolejí zřítil most na vůz číslo pět. Další vagony vykolejily a postupně narážely do zbytků mostu a pak do sebe. Přední část vlaku dojela až za stanici Eschede, kde se automaticky zastavila; strojvedoucí do té doby prý zaznamenal jen „cuknutí provázené ztrátou výkonu soupravy“.

Jen dvě minuty před neštěstím projel místem nehody v protisměru InterCity Express 787, který jel o minutu dříve oproti jízdnímu řádu; havarovaný expres měl přitom minutové zpoždění - jinak se měly oba vlaky míjet právě v osudovém místě.

Jako první dorazili na místo tragédie obyvatelé nedalekých domů. V 11:03 (pět minut po neštěstí) vyhlásila siréna v Eschede alarm. Asi v 11:07 přijel na místo první vůz hasičů. Celkem se záchranných prací účastnilo přes 1000 lidí.

Příčinou nehody byla prasklá obruč kola. Tento typ kol byl tehdy u vlaků ICE použit kvůli lepšímu tlumení vibrací - na obvodu kol bylo nasazeno pružné okruží a až na něj byl připevněn inkriminovaný ocelový prstenec zajišťující kontakt s kolejí. Nešlo o nové technické řešení, tato kola se předtím používala dlouho, ale jen u tramvají. Až vyšetřování nehody zjistilo, že při vysokých rychlostech se pružně uložené obruče vlivem odstředivých sil mírně deformují, čímž vznikají mikroskopické trhliny, jež nakonec mohou vést až k prasknutí dílu.

Prasklá obruč se při nehodě zabodla do spodní části vozu, čehož si všiml jeden cestující, sám ale nezatáhl za záchrannou brzdu a upozornil na to průvodčího. Ten se ale chtěl nejprve o události sám přesvědčit, což už do kolize nestihl.

V srpnu 2002 začal soud se dvěma zaměstnanci Deutsche Bahn a jedním pracovníkem podniku vyrábějícího obruče kol. V květnu 2003 soud v Lüneburgu definitivně rozhodl, že inženýři „nemají těžkou vinu na neštěstí“ a že zaplatí jen pokutu, každý 10 000 eur, a nebudou považováni za trestané.

Tragédie u Eschede je co do počtu obětí nejhorším železničním neštěstí v poválečném Německu, před ní držela toto smutné prvenství čelní srážka nákladního a osobního vlaku na předměstí severoněmeckého města Radevormwald (v Dahlerau), při níž 27. května 1971 zemřelo 46 osob, z toho 41 žáků střední školy, a dalších 25 lidí bylo zraněno.

Nejhorší železniční neštěstí v Evropě od konce druhé světové války se stalo 4. června 1989 v Rusku, kde výbuch plynu v plynovodu na Urale nedaleko města Ufa zasáhl dva osobní vlaky na Transsibiřské magistrále, přičemž zemřelo 575 (z toho 181 dětí) a na 600 osob bylo zraněno.

Největším železniční neštěstím v Česku, které je i čtvrtým nejhorším vlakovým neštěstím v Evropě v poválečných dějinách, se stala 14. listopadu 1960 srážka osobních vlaků u stanice Stéblová na Pardubicku, která si vyžádala 118 obětí a na 106 zraněných.

Nejvíce lidí při železničním neštěstí (asi 1300) zahynulo 26. prosince 2004 na Srí Lance, kde přeplněný vlak srazila vlna tsunami, před níž se právě na něm snažili lidé zachránit. Při „klasickém“ železničním neštěstí nejvíce lidí zahynulo v červnu 1981 v Indii (podle odhadů 800 lidí). Vlak tehdy vykolejil a zřítil se u města Saharsa (stát Bihár) do řeky Bagmati.

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1