Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Tragédie u Eschede: Od největšího železničního neštěstí v poválečném Německu uplynulo 20 let

Tragédie u Eschede: Od největšího železničního neštěstí v poválečném Německu uplynulo 20 let

Vysokorychlostní vlak InterCity Express 884 Wilhelm Conrad Röntgen na lince z Mnichova do Hamburku havaroval 3. června 1998 v 10:57 asi šest kilometrů od městečka Eschede (Dolní Sasko), asi 60 kilometrů od Hannoveru. Ve vlaku bylo přes 290 lidí; zemřelo 101 osob (z toho 96 na místě, pět později v nemocnici) a 88 lidí bylo těžce zraněno. Mezi oběťmi byli i dva drážní zaměstnanci, kteří zrovna na místě prováděli údržbu.

Při rychlosti asi 200 km/hod praskla u prvního vagonu obruč kola a když vlak dojel k výhybce, tato po střetu s obručí vůz částečně vykolejila. Ten pak přehodil další výhybku, která prudce vyhodila z koleje třetí vagon, jenž pak narazil do mostu. Čtvrtý vůz se na výhybce odtrhl, projel pod viaduktem a převrátil se, načež se do kolejí zřítil most na vůz číslo pět. Další vagony vykolejily a postupně narážely do zbytků mostu a pak do sebe. Přední část vlaku dojela až za stanici Eschede, kde se automaticky zastavila; strojvedoucí do té doby prý zaznamenal jen „cuknutí provázené ztrátou výkonu soupravy“.

Jen dvě minuty před neštěstím projel místem nehody v protisměru InterCity Express 787, který jel o minutu dříve oproti jízdnímu řádu; havarovaný expres měl přitom minutové zpoždění - jinak se měly oba vlaky míjet právě v osudovém místě.

Jako první dorazili na místo tragédie obyvatelé nedalekých domů. V 11:03 (pět minut po neštěstí) vyhlásila siréna v Eschede alarm. Asi v 11:07 přijel na místo první vůz hasičů. Celkem se záchranných prací účastnilo přes 1000 lidí.

Příčinou nehody byla prasklá obruč kola. Tento typ kol byl tehdy u vlaků ICE použit kvůli lepšímu tlumení vibrací - na obvodu kol bylo nasazeno pružné okruží a až na něj byl připevněn inkriminovaný ocelový prstenec zajišťující kontakt s kolejí. Nešlo o nové technické řešení, tato kola se předtím používala dlouho, ale jen u tramvají. Až vyšetřování nehody zjistilo, že při vysokých rychlostech se pružně uložené obruče vlivem odstředivých sil mírně deformují, čímž vznikají mikroskopické trhliny, jež nakonec mohou vést až k prasknutí dílu.

Prasklá obruč se při nehodě zabodla do spodní části vozu, čehož si všiml jeden cestující, sám ale nezatáhl za záchrannou brzdu a upozornil na to průvodčího. Ten se ale chtěl nejprve o události sám přesvědčit, což už do kolize nestihl.

V srpnu 2002 začal soud se dvěma zaměstnanci Deutsche Bahn a jedním pracovníkem podniku vyrábějícího obruče kol. V květnu 2003 soud v Lüneburgu definitivně rozhodl, že inženýři „nemají těžkou vinu na neštěstí“ a že zaplatí jen pokutu, každý 10 000 eur, a nebudou považováni za trestané.

Tragédie u Eschede je co do počtu obětí nejhorším železničním neštěstí v poválečném Německu, před ní držela toto smutné prvenství čelní srážka nákladního a osobního vlaku na předměstí severoněmeckého města Radevormwald (v Dahlerau), při níž 27. května 1971 zemřelo 46 osob, z toho 41 žáků střední školy, a dalších 25 lidí bylo zraněno.

Nejhorší železniční neštěstí v Evropě od konce druhé světové války se stalo 4. června 1989 v Rusku, kde výbuch plynu v plynovodu na Urale nedaleko města Ufa zasáhl dva osobní vlaky na Transsibiřské magistrále, přičemž zemřelo 575 (z toho 181 dětí) a na 600 osob bylo zraněno.

Největším železniční neštěstím v Česku, které je i čtvrtým nejhorším vlakovým neštěstím v Evropě v poválečných dějinách, se stala 14. listopadu 1960 srážka osobních vlaků u stanice Stéblová na Pardubicku, která si vyžádala 118 obětí a na 106 zraněných.

Nejvíce lidí při železničním neštěstí (asi 1300) zahynulo 26. prosince 2004 na Srí Lance, kde přeplněný vlak srazila vlna tsunami, před níž se právě na něm snažili lidé zachránit. Při „klasickém“ železničním neštěstí nejvíce lidí zahynulo v červnu 1981 v Indii (podle odhadů 800 lidí). Vlak tehdy vykolejil a zřítil se u města Saharsa (stát Bihár) do řeky Bagmati.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1