Články odjinud

Tragédie u Eschede: Od největšího železničního neštěstí v poválečném Německu uplynulo 20 let

Tragédie u Eschede: Od největšího železničního neštěstí v poválečném Německu uplynulo 20 let

Vysokorychlostní vlak InterCity Express 884 Wilhelm Conrad Röntgen na lince z Mnichova do Hamburku havaroval 3. června 1998 v 10:57 asi šest kilometrů od městečka Eschede (Dolní Sasko), asi 60 kilometrů od Hannoveru. Ve vlaku bylo přes 290 lidí; zemřelo 101 osob (z toho 96 na místě, pět později v nemocnici) a 88 lidí bylo těžce zraněno. Mezi oběťmi byli i dva drážní zaměstnanci, kteří zrovna na místě prováděli údržbu.

Při rychlosti asi 200 km/hod praskla u prvního vagonu obruč kola a když vlak dojel k výhybce, tato po střetu s obručí vůz částečně vykolejila. Ten pak přehodil další výhybku, která prudce vyhodila z koleje třetí vagon, jenž pak narazil do mostu. Čtvrtý vůz se na výhybce odtrhl, projel pod viaduktem a převrátil se, načež se do kolejí zřítil most na vůz číslo pět. Další vagony vykolejily a postupně narážely do zbytků mostu a pak do sebe. Přední část vlaku dojela až za stanici Eschede, kde se automaticky zastavila; strojvedoucí do té doby prý zaznamenal jen „cuknutí provázené ztrátou výkonu soupravy“.

Jen dvě minuty před neštěstím projel místem nehody v protisměru InterCity Express 787, který jel o minutu dříve oproti jízdnímu řádu; havarovaný expres měl přitom minutové zpoždění - jinak se měly oba vlaky míjet právě v osudovém místě.

Jako první dorazili na místo tragédie obyvatelé nedalekých domů. V 11:03 (pět minut po neštěstí) vyhlásila siréna v Eschede alarm. Asi v 11:07 přijel na místo první vůz hasičů. Celkem se záchranných prací účastnilo přes 1000 lidí.

Příčinou nehody byla prasklá obruč kola. Tento typ kol byl tehdy u vlaků ICE použit kvůli lepšímu tlumení vibrací - na obvodu kol bylo nasazeno pružné okruží a až na něj byl připevněn inkriminovaný ocelový prstenec zajišťující kontakt s kolejí. Nešlo o nové technické řešení, tato kola se předtím používala dlouho, ale jen u tramvají. Až vyšetřování nehody zjistilo, že při vysokých rychlostech se pružně uložené obruče vlivem odstředivých sil mírně deformují, čímž vznikají mikroskopické trhliny, jež nakonec mohou vést až k prasknutí dílu.

Prasklá obruč se při nehodě zabodla do spodní části vozu, čehož si všiml jeden cestující, sám ale nezatáhl za záchrannou brzdu a upozornil na to průvodčího. Ten se ale chtěl nejprve o události sám přesvědčit, což už do kolize nestihl.

V srpnu 2002 začal soud se dvěma zaměstnanci Deutsche Bahn a jedním pracovníkem podniku vyrábějícího obruče kol. V květnu 2003 soud v Lüneburgu definitivně rozhodl, že inženýři „nemají těžkou vinu na neštěstí“ a že zaplatí jen pokutu, každý 10 000 eur, a nebudou považováni za trestané.

Tragédie u Eschede je co do počtu obětí nejhorším železničním neštěstí v poválečném Německu, před ní držela toto smutné prvenství čelní srážka nákladního a osobního vlaku na předměstí severoněmeckého města Radevormwald (v Dahlerau), při níž 27. května 1971 zemřelo 46 osob, z toho 41 žáků střední školy, a dalších 25 lidí bylo zraněno.

Nejhorší železniční neštěstí v Evropě od konce druhé světové války se stalo 4. června 1989 v Rusku, kde výbuch plynu v plynovodu na Urale nedaleko města Ufa zasáhl dva osobní vlaky na Transsibiřské magistrále, přičemž zemřelo 575 (z toho 181 dětí) a na 600 osob bylo zraněno.

Největším železniční neštěstím v Česku, které je i čtvrtým nejhorším vlakovým neštěstím v Evropě v poválečných dějinách, se stala 14. listopadu 1960 srážka osobních vlaků u stanice Stéblová na Pardubicku, která si vyžádala 118 obětí a na 106 zraněných.

Nejvíce lidí při železničním neštěstí (asi 1300) zahynulo 26. prosince 2004 na Srí Lance, kde přeplněný vlak srazila vlna tsunami, před níž se právě na něm snažili lidé zachránit. Při „klasickém“ železničním neštěstí nejvíce lidí zahynulo v červnu 1981 v Indii (podle odhadů 800 lidí). Vlak tehdy vykolejil a zřítil se u města Saharsa (stát Bihár) do řeky Bagmati.

 

Články odjinud