Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Třetí pražská defenestrace vedla ke strašlivé válce. Proč letěli radní z okna?

Třetí pražská defenestrace vedla ke strašlivé válce. Proč letěli radní z okna?
 

Před čtyři sta lety – 23. května 1618 – došlo k události, která poznamenala na stovky let české země i celou Evropu. Z okna Pražského hradu byli vyhozeni místodržící Jaroslav Bořita z Martinic a Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka s písařem Filipem Fabriciem. Třetí pražská defenestrace, kterou vyvrcholil boj českých nekatolických stavů proti vládnoucím katolickým Habsburkům, fakticky zahájila české stavovské povstání a následně třicetiletou válku. 

V předvečer třicetileté války se v Evropě formovala protihabsburská unie řízená velice obratným a chytrým Kristiánem z Anhaltu. Kladla si za úkol zničit habsburský rod. V jejím čele stál zpočátku francouzský král Jindřich IV. a po jeho smrti Benátská a Holandská republika, savojský vévoda Karel Emanuel, německá protestantská knížata a francouzští králové, nástupci Jindřicha IV.

Unie využila nespokojenosti českých stavů k rozdmýchávání odporu proti vládě slabého a bezdětného krále Matyáše. Ke všem komplikacím přibyla otázka, kdo se stane jeho nástupcem. Královými nejbližšími příbuznými byli jeho mladší bratři, jenže ti kromě toho, že rovněž neměli děti, navíc o trůn ani nestáli.

Matyášova volba nakonec padla na štýrského arciknížete Ferdinanda, syna Karla Štýrského a vnuka krále Ferdinanda I. Jelikož Ferdinandova zanícenost pro katolickou víru představovala veřejné tajemství, protestantská šlechta se bránila přijmout ho za panovníka, ale když arcikníže kývl na některé výjimky, zejména když slíbil zachování zemských svobod, stavovských privilegií a Majestátu Rudolfa II. z 9. července 1609, zajišťujícího náboženskou svobodu, Češi Ferdinanda roku 1617 za budoucího krále přijali a dočkal se i korunovace.

Mladý a velmi zanícený katolík Ferdinand se začal energicky vměšovat do záležitostí různých stran a mnohem zarputileji než jeho předchůdce odpíral českým stavům jejich náboženská a politická práva. Takové počínání ovšem nemohlo zůstat bez odezvy.

Více si přečtěte na webu Reflex.cz.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1