Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Trýznění v plesnivých kobkách. Fotografie z místa, kde mentálně zaostalí trpí nazí v řetězech

Trýznění v plesnivých kobkách. Fotografie z místa, kde mentálně zaostalí trpí nazí v řetězech

Budova, kde se „léčí“ desítky Indonésanů trpící různými duševními nemocemi, nepřipomíná nemocnici, nýbrž nápravné zařízení či vězení. Ti, kteří potřebují pomoc a odbornou péči, se ale v Indonésii velmi často setkávají s pravým opakem. S opovržením, které často pochází přímo z rodin nemocných. Snímky, které publikoval španělský web Cultura Inquieta, ukazují, jak se žije lidem s mentálním postižení v jednom z tamních „středisek“.

Série newyorské fotografky se jmenuje Disorder neboli Porucha. Série ještě není dokončená, umělkyně, která chce svými fotografiemi apelovat na alarmující situaci indonéských duševně nemocných, hodlá v projektu dále pokračovat a nafotit mnohem více podobných „nemocnic“. Ty, alespoň soudě podle fotografií, naprosto nenaplňují jakoukoliv představu o zařízení pro lidi, kteří trpí duševními nemocemi.

Zatímco západní svět se pomalu, ale jistě snaží srovnat s tím, že duševní choroby jsou také choroby, jimž je nutné věnovat stejnou pozornost jako fyzickým onemocněním, v Indonésii se na lepší časy neblýská. Základní problém tkví podle fotografky Andrey Reesové v tom, že jsou nemocní vystaveni opovržení a také značnému nepochopení okolí. Despekt a stud za duševně nemocného bohužel vychází často dokonce z primární rodiny. Ty jsou schopné svého člena jednoduše nechat na pospas osudu na ulici.

Na jednom ze snímků Reesové je tak například vyfotografovaná nahá postava ležící na kraji silnice. Není to nic neobvyklého – takto se rodiny se svými nemocnými příbuznými vypořádávají. Odpovědnost tak přebírají státní nemocnice, které jsou mizerně placené a chybí v nich nejen kvalifikovaný personál, ale především lidský přístup. Duševní nemoc není na mnoha místech země vnímána jako nemoc, ale jako jakési vyšinutí, o kterém se nemluví.

Článek připravila redakce časopisu Reflex

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744