Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Udělat průšvih v Americe je už součást profesní kvalifikace, říká zakladatel českých FuckUp Nights Studeník

Udělat průšvih v Americe je už součást profesní kvalifikace, říká zakladatel českých FuckUp Nights Studeník

Zatímco v Česku si neúspěchy přiznáváme jen velmi neradi, za Atlantikem vládne zcela odlišný přístup. „Tam když někdo ve firmě nemá za sebou pořádný průšvih, tak ho nepovýší,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ Tomáš Studeník, který fenomén FuckUp Night před čtyřmi roky do Česka, jako do první evropské země, přivezl. 

Jaké byly začátky těchto večerů? Prý byly samy takový fuck-up.

Pro mě to byl hlavně čas, který nebyl produktivně strávený. Nepřinášel mi žádné peníze. A já jsem tomu musel věnovat spoustu času a energie. Ve finále jsem to ještě finančně dotoval, tehdy jsme neměli ani vstupné, ani sponzory. Takže to byly celkem těžké začátky, ale naštěstí nás to bavilo a proto jsme vytrvali.

Prý jste chtěli tyto večery, které dnes pravidelně vyprodávají třeba Lucernu, udržet bez vstupného.

Jasně, ze začátku. Vstupnému jsme se docela dlouho bránili, ale nakonec jsme si řekli, že potřebujeme finančně pokrýt techniku, pronájem a podobné věci. Takže jsme malé vstupné zavedli. Na večerech sice nevyděláváme, ale už je kvůli tomu ani nemusíme dotovat.

Nevyčítali vám to návštěvníci?

Podle mě bylo zavedení vstupného výborná věc, protože nám dalo zpětnou vazbu. A to je hrozně důležité. Do té doby jsme nevěděli, jestli to, co děláme, je vůbec dobrý. Jestli na tom někomu záleží. Každý totiž může po vystoupení přijít, poklepat na rameno a říct 'hele, super'. Nejsou k tomu ale ty tvrdý data. Když jsme zavedli vstupné, zjistili jsme, že nějaká hodnota za naším projektem je.

Proč jste začal FuckUp večery organizovat? Peníze evidentně hlavním motivem nebyly.

Přišlo mi to jako dobrý nápad, když jsem se o tom před čtyřmi roky dozvěděl. Tehdy to dělali v Mexiku, v Evropě tento koncept nebyl. Tak jsem ho přivezl. Na sociálních sítích tou dobou všichni dělali, jak jsou extrémně úspěšní. Když jsme si otevřeli facebook nebo Forbes, tak to vypadalo, že tam jsou samí supermani. A to mě štvalo. Říkal jsem si, že takhle realita nevypadá, já i kamarádi jsme pořád jen řešili nějaké průšvihy. A večery FuckUp Nights nabízejí opravdovější, upřímnější svět.

Takže se dá říct, že vaše večery jsou o lámání falešného předobrazu.

Víte, my si tu vyprávíme pohádku, jak Honzík šel do světa a vrátil se s princeznou jako miliardář. Realita je ale úplně někde jinde. Ta je o tom, že Honzík šel do světa, nikam nedošel a za rohem si rozbije si hubu. A znova a znova. A buď vstane a zkouší to dál a dál, až do doby, než se mu to povede, a pak přijde ten úspěch. Problém je, pokud se otočí a jde domů.

Mají podle vás Češi s tímto opravdovějším světem problém?

Problém není to správné slovo. Ale udělat nějaký fuck-up v v Americe je spíš součást profesní kvalifikace, než něco, co člověka diskvalifikuje. Když tady na jednom z večerů byl viceprezident z General Electrics, tak jsem se ho ptal, jak to vypadá u nich ve firmě. A on říkal, že manažera, který nikdy nic nepodělal, by nikdy nepovýšil. Buď lže, nebo pracuje špatně.

Existuje podle vás nějaký důvod, proč tento cyklus večerů vzniknul právě v Mexiku? Nebo by mohl vzniknout v jakékoliv jiné zemi?

Určitě by to nemohlo vzniknout ve Spojených státech. Američani totiž mají hrozný problém s tím výrazem, fuck-up. Berou to vulgárně. Angličani už jsou víc v pohodě, a Češi, těm je to to jedno. Stejně, jako Mexičanům. Ti jsou takoví otevření, navíc mají takový fuck-up postoj, zvlášť vůči USA. Je pro ně přirozenější říkat si ty věci na rovinu, a klidně se při tom třeba opít.

Berou to tak i Češi? Proč jsme první evropská země, kde se FuckUp Nights představily?

Myslím, že ne. My jsme pořád takoví, že tu o špatných věcech moc nemluvíme, máme problém říkat věci otevřeně. A taky tady chybí odvaha pouštět se do rizikových podniků, naopak se cení taková ta bezpečná kariéra, mít všechno zabezpečené, posichrované smlouvou. Vlastně protiklad k tomu, jak jsem třeba já dosud žil.

Projekt se v Česku úspěšně etabloval, zvažujete, jak ho nyní posunout dál?

Chystáme se víc do regionů, chceme vydat knihu průšvihů. A začínají nás oslovovat i firmy. Chtějí, abychom pro ně udělali takovou interní mini FuckUp Night. Společnosti totiž zjistily, že když jsou jejich manažeři ochotní veřejně se podělit o to, co sami podělali, tak to zlepšuje vnitrofiremní prostředí. A že je v zájmu všech firem, aby si průsery řešily co možná nejdřív. Pokud nikdo ze zaměstnanců nemá pocit, že ho vedení hrozně zabije, když se přizná k tomu, co zkazil, tak to firmě prospívá. Proto když firma udělá takový večírek, kde na sebe manažeři prásknou, co podělali, tak si i ti zaměstnanci řeknou 'aha, ono je to vlastně normální, přiznat se, že jsem něco zkazil'. A řeknou to spíš.

Pro koho jste to zatím dělali?

No já nevím jestli… ale tak jo. Takový večer jsme připravili například pro General Electric. Tam to navíc dávalo velký smysl, GE je firma, která vznikla u Thomase Edisona, u jeho žárovky. A sám Edison přiznal, že když vymýšlel žárovku, tak to asi 800krát podělal, než mu to zasvítilo. Takže ve výsledku všechny inovace jsou vlastně o tom mít dost energie a nadšení jít z jednoho fuck-upu do druhého. Aktuálně tyhle podnikové večery chystáme i pro pár dalších firem, které projevily zájem.

Začali jste dělat i tematické večery.

Ano, s tím jsme přišli nedávno a u lidí to mělo úspěch. Ve spojení s Designblokem jsme udělali večer věnovaný designu. A na začátek června v Lucerně připravujeme ženský speciál, kde vystoupí třeba zpěvačka Tonya Graves nebo autorka Deníku šílené matky Iva Lecká.

Proč si myslíte, že na lidé na FuckUp Nights chodí. Zasmát se cizímu neštěstí?

To si nemyslím. Spíš proto, že jde o fajn večer, kde se míchá zábava s poučením. O takový edu-tainment, zábavný večer s intelektuálním přesahem. Přesahů ale máme víc. Lidé se totiž dokážou snadněji identifikovat s příběhy, které slyší u nás, než s příběhy úspěchu. Naše fuck-upy se totiž reálně dějí. Je naprosto normální, že lidem dojdou peníze, zkrachuje manželství, skončí podnikání. Nabízíme jim spoustu situací, ve kterých se najdou.

Máte od nich nějakou zpětnou vazbu?

Jasně. Třeba mi i za několik měsíců napíšou. Jako teď. Ozval se mi jeden člověk, který na základě příběhu, který slyšel v Hradci Králové, dal výpověď v práci. Otevřel si vlastní knihkupectví, a je teď strašně šťastnej. Tak mi chtěl v dopise poděkovat, že mu náš večer dodal tu odvahu jít si za svým. I proto si myslím, že ty večery nějakou hodnotu a dopad mají. Není to, jako když jdu večer do kina na romantickou komedii, a ráno už nevím, o čem byla.

Mají fuck-up večery pódiu pozitivní konce? Nějaký happyending, jako ty romantické komedie?

Většinou ano, ale samozřejmě se najdou i výjimky. A párkrát se nám i stal fuck-up během FuckUp večera. Třeba když jeden bývalý vysoký manažer televizní stanice začal vyprávět, že jeho největším fuck-upem je jeho syn. A ten tam shodou okolností seděl, přišel se podívat na tatínka. A ten říkal, že jeho syn – mimochodem hrozně fajn kluk – nedostudoval, nemá holku, nemá pořádnou práci a já nevím, co všechno ještě. Takže ten se po chvíli otočil a odešel a doteď spolu nemluví.

Také se vám tam lidi jednu dobu svlíkali.

Jasně, to bylo takové záhadné období. Začalo to Jánem Čupou, to je ten pán, který už čtyřicet let chodí polonahý na Lysou horu. Tak k nám přišel taky jen do půl těla. Pak se nám tam vysvlíkl Honza Strmiska, to je člověk, který vymyslel takovou audiopilulku, kterou polknete, a ona hraje podle toho, kudy v těle prochází. A on to tam na sebe maloval a ukazoval, svlíknul se kvůli tomu do takových těch pánských plavek, boratek. A nakonec se nám tam svlíknul folkař Vladimír Merta. Ten si kleknul před pódium, pak si nasadil igelitový pytlík na hlavu a šel pryč.

Nenudíte se.

To ne. A v jednu chvíli nám tam taky běhalo prase. Ještě v Praze, na jatkách! Vzal ho tam s sebou jeden vystupující jako svého mazlíčka a vypustil ho. No jo, jenže ono tam pobíhalo, kvíkalo u každého vystoupení a všechno občůralo. A to mi ještě předtím ten majitel říkal, že tam mají speciální povrch podlah kvůli baleťákům. Takže když večer skončil, tak jsem vyfasoval hadr a kýbl a šel jsem vytírat.

Jak vybíráte lidi, kteří tam vystupují?

Ptám se lidí. Čtu, dívám se na internet, o kom se mluví. Hodně mě třeba zajímají různé žebříčky, třeba 30 pod 30 magazínu Forbes. Nebo na lidi, kteří vyhrávají ceny Podnikatele roku. Ty vždycky pozvu. Přitom je zajímavé, že zrovna tahle kategorie lidí nemá problém o svých neúspěších mluvit. Měl jsem tu třeba Zbyňka Frolíka, který před dvěma týdny mluvil, jak prodělal 100 milionů korun. To je docela vzácný. Nebo to beru tematicky, na 5. června ve spolupráci s firmou Avon připravujeme speciální večer Fandíme ženám. 

Co podle vás motivuje ty řečníky, aby se sebrali, a před neznámým publikem vypravovali o tom, co zkazili?

Asi se jim líbí koncept těch večerů, něco jim na tom nejspíš rezonuje. A pár lidí to mělo jako osobní katarzi. Jeden řečník tam třeba otevřeně přiznal, že ho vyhodili z firmy poté, co jim zpronevěřil nějaké peníze. To do té doby to přede všemi tajil. Po vystoupení mi řekl, jak moc to pro něj bylo osvobozující. Takže je to dost možná taková oboustranná terapie.

FuckUp Nights >>>

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1