Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Umělá inteligence pozná vaší sexuální orientaci. Zaměří se na jemné rysy v obličeji

Umělá inteligence pozná vaší sexuální orientaci. Zaměří se na jemné rysy v obličeji

O umělé inteligenci slýcháme čím dál častěji, věda ji totiž dokáže využívat v oborech, které jsou lidem velmi blízko. Lékaři díky umělé inteligenci detekují rakovinové buňky a Google je schopen o fotografii zjistit, kdy byla pořízená. Nyní vědci došli ještě o kus dál. Umělá inteligence dokáže z fotografií poznat sexuální orientaci. 

Vývoj umělé inteligence se nyní obrací k jedné z nejintimnějších lidských stránek. Michal Kosinski a Yilun Wang ze Stanfordské univerzity dokázali, že umělá inteligence je schopná rozpoznat sexuální orientaci, a to z pouhých fotografií. Podle vědců se software soustředí na jemné rozdíly ve struktuře obličeje, právě podle nich by v budoucnu mohlo být možné získávat informace i inteligenci nebo politických názorech.

Výzkum provedli na přibližně 130 tisících snímcích 36 tisíc mužů a 170 tisících snímků 38 tisíc žen z americké seznamky. Pro bližší zkoumání pak vědci vybrali vzorek 35 tisíc snímků 14 tisíc lidí, kde byli zastoupeni homosexuální a heterosexuální muži a ženy, podmínkou byla dostatečná velikost a ostrost fotografií.

Program s názvem VGG-Face pak tyto fotografie přeměnil do takzvaných „faceprintů“, tedy specifických řetězců čísel. Ty pak jednoduchý prediktivní model porovnal se sexualitou jejich nositelů. Když pak výzkumníci vyzkoušeli systém na vzorku, který předtím neviděli, měl oproti lidskému odhadu mnohem vyšší úspěšnost.

Pokud systému výzkumníci nabídli jen jednu fotografii ke každému muži, jeho úspěšnost byla 81 %, pokud jich ale měl k dispozici pět, dosáhl dokonce až na 91 %. U žen ale dopadl hůře, při pohledu na jednu fotografii dosáhl na 71 %, s pohledem na pět pak na 83 %. V obou případech ale předčil lidskou rozlišovací schopnost, tak se u mužů pohybovala okolo 61 % a u žen 54 %. Nutno ale podotknout, že mimo laboratoře systém tak dobrých výsledků nedosáhl.

Wang a Kosinski, podle serveru The Economist, mají za to, že rysy, které se pojí s lidskou sexualitou, mají svůj základ v prenatálním stádiu. Plod v děloze je totiž vystaven různým hladinám hormonů, zejména testosteronu, a o těch je známo, že hrají svou roli při vývoji struktur obličeje. Mohou se ale zřejmě podílet i na určování sexuality.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1