Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Unikátní vila českého "čokoládového" magnáta je na prodej. I s protileteckým bunkrem

Unikátní vila českého "čokoládového" magnáta je na prodej. I s protileteckým bunkrem

Už za první republiky pražská smetánka ráda utíkala v létě na venkov. Svědčí o tom i pozoruhodné letní sídlo, které nechal pro svou rodinu ve 30. letech 20. století vybudovat Jan Rudolf Pachl, zakladatel známé továrny na čokoládu Orion. Prvorepubliková vila ve Staré Boleslavi je nyní na prodej. Dům se sladkou historií nabízí realitní společnost Czech Republic Sotheby’s International Realty.

Továrníku Pachlovi se v meziválečném období dařilo, a proto mohl sebe i svou rodinu náležitě hýčkat. Letní sídlo s rozlohou 300 m2 si nechal navrhnout od architekta Vladimíra Límana a nutno dodat, že dobové kouzlo na místě zůstalo až do současnosti. Atmosféra první republiky na vás dýchne hned na velkorysé příjezdové cestě.

„Historické budovy v okolí Prahy se stávají důležitou součástí našeho portfolia, Pachlova vila je ovšem v mnoha ohledech unikátní. Na první pohled zaujme zahradou o rozloze 4 000 m², opravdová rarita se však skrývá pod ní. Jan Rudolf Pachl zřejmě již při výstavbě cítil ohrožení své země v důsledku komplikované mezinárodní situace, a tak si nechal v podzemí vybudovat protiletadlový bunkr,“ říká Ilona Mančíková, obchodní ředitelka Czech Republic Sotheby’s International Realty. „Vila prošla v roce 1996 rekonstrukcí a dnes nabízí velmi útulné a klidné místo pro sezónní i celoroční bydlení. S ohledem na dobrou dopravní dostupnost bych spíše předpokládala, že nový vlastník jej bude využívat jako stálé bydliště,“ doplňuje.

Díky napojení na dálnici D10 má sídlo perfektní spojení s centrem Prahy i vyhlášenými turistickými destinacemi. Za necelou hodinu můžete stát na okraji Jizerských hor či Krkonoš. Okolní lány polí a borové lesy zároveň nabízejí odstup od každodenního shonu metropole.

Spodní patro hlavní budovy tvoří jeho společenskou část a zahrnuje obývací pokoj, krb, kuchyňský kout a jídelnu. Podlaha z bílého mramoru v kombinaci s dlažbou slouží v letních dnech jako příjemné útočiště před teplem. Čtyři ložnice a dvě koupelny situované ve vyšších patrech domu ústí v zajímavém podkrovním prostoru s výhledem do zahrady na 120 let staré buky, původní jehličnany a netradiční stoletou katalpu. V přední části zahrady stojí samostatný domek s obytnou plochou přes 60 m², který může sloužit pro hosty, personál nebo jako vícegenerační bydlení.

„Velmi mě těší, že se podařilo zachovat tuto památkově chráněnou budovu s mimořádnou osobní historií. Rekonstrukce zachovala původní prvky jako dřevěné schodiště a pískovcové sloupy, a tím i ducha první republiky,“ prozrazuje Ilona Mančíková.

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1