V místě odtržení obřího ledovce se tvoří další praskliny. Může to zvednout hladiny moří

ekb

Před víc než dvěma týdny se z Antarktidy odlomil jeden z největších ledovců v historii, který by s velikostí zhruba šesti tisíc kilometrů čtverečních v Česku odpovídal rozloze Ústeckého kraje. Vědci nyní přinesli nové zprávy o tom, jak to na místě vypadá. Obří kus ledu, který se odtrhl od šelfového ledovce Larsen C, se podle nich postupně vzdaluje a rozpadá na menší kusy. Co je však zásadnější, v šelfovém ledovci se začaly objevovat nové praskliny, které by mohly předznamenávat odlomení dalších ledových vrstev. Ty přitom zadržují pevninský led a brání tomu, aby se rovněž odtrhl a začal se sesouvat do moře, což by zřejmě vedlo ke zvýšení hladiny moří.  

Pohyb utrženého ledovce od šelfu Larsen C vědci mohou sledovat díky satelitním snímkům Evropské vesmírné agentury (ESA) a amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA).

Právě americká agentura vysledovala, že hlavní ledovec známý jako A-68A pohybuje od Larsen C směrem na sever. Mezitím se od něj odlomilo několik menších kusů. Snímky také ukazují, že se v blízkosti praskliny tvoří tři další malé ledovce.

Vědci věnují antarktickému poloostrovu pozornost několik posledních let. Jedná se totiž o nejrychleji se měnící oblast zeměkoule. Dva sousedé šelfu Larsen C – Larsen A a B – se už v minulosti částečně rozpadly a odborníci varují, že další pohyby můžou vést ke zvýšení hladiny moří.

Vědci tvrdí, že pokud by se utržený Larsen C rozlomil nebo rozpadl tak, jako to v roce 2002 udělal Larsen B a v roce 1995 Larsen A, hladinu moře by to s největší pravděpodobností zvedlo. Další případné zvýšení hladiny pak odborníci předpovídají právě kvůli tomu, že utržený ledovec přestane blokovat led uvnitř, který se začne uvolňovat do moře.

sinfin.digital