Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V prestižní Carnegie Hall vystoupil romský pianista Kačo. Sebe za představitele romské hudby nepovažuje

V prestižní Carnegie Hall vystoupil romský pianista Kačo. Sebe za představitele romské hudby nepovažuje

V jedné z nejznámějších amerických koncertních síní, newyorské Carnegie Hall, ve čtvrtek vystoupil romský pianista a skladatel Tomáš Kačo. Hudebník původem z Nového Jičína, který kombinuje směs klasické hudby, jazzu a romské muziky, ve svém sólovém koncertu s podtitulem Cikánská duše představil vlastní skladby a úpravy děl Johanna Sebastiana Bacha a Fryderyka Chopina.

Absolvent Janáčkovy konzervatoře v Ostravě, pražské AMU a prestižní hudební školy Berklee v Bostonu pochází ze 12 dětí. K hudbě ho v pěti letech přivedl jeho otec. V rozhovoru, který poskytl Českému rozhlasu, Kačo vzpomínal na „rozladěné, staré, polorozbité pianino,“ které měli doma.

Sám se ale nepovažuje za představitele romské hudby nebo České republiky. „Tyhle věci, to je to škatulkování. Do Carnegie jdu s tím, že budu reprezentovat sám sebe. Budu hrát hudbu, která není romská, která není česká, která není klasická, která není jazzová. Podle mého názoru nemá žádnou škatulku,“ uvedl Kačo s tím, že každý z posluchačů si tak z jeho vystoupení může vzít, co chce.

Hudebník už vystupoval v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Belgii nebo v Izraeli. V květnu se představí na festivalu Pražské jaro.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1