Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V zubech dětí, které zažily 11. září, našli cín a olovo. Můžou způsobit rakovinu i ovlivnit chování

V zubech dětí, které zažily 11. září, našli cín a olovo. Můžou způsobit rakovinu i ovlivnit chování

Děti, které před 16 lety zažily sérii teroristických útoků na dolním Manhattanu, si nesou následky dodnes. V jejich zubech našli vědci stopy cínu, olova a neurotoxinů, ty se jim do těla nejspíše dostaly spolu s prachem. Právě tyto prvky mohou mít na lidské zdraví neblahý vliv, nyní vědci snaží najít způsob, jak dospívajícím pomoci.

11. září bylo Lucii Lagodichové pouhých 11. měsíců, právě tehdy také vznikla fotografie, která malou Lucii a její matku zachytila na Manhattanu v době, kdy se pomalu ale jistě začaly věže Světového obchodního centra hroutit k zemi. „Byl to takový šílený okamžik naší historie. Nepamatuju si to, ale nějakým způsobem je to mojí součástí,“ svěřila se Lucie serveru Newsweek

Děti jako je Lucie, respektive jejich zuby, se teď staly terčem pozornosti vědců z nemocnice Mount Sinai v New Yorku. Ti se snaží zjistit, zda a jak látky, které při hroucení budov unikly do ovzduší, ovlivnily zdraví dětí, které se 11. září nacházely v bezprostřední blízkosti Manhattanu.

Podle předběžných výsledků našli vědci stopy cínu, olova a neurotoxinů, tedy látek, které se nacházely v prachovém oblaku po zhroucení budov, přibližně v polovině testovaných zubů. „Tyto výsledky poukazují na to, že budeme muset rozšířit výzkum tak, aby zahrnoval mnohem více dětských zubů, které by nám pomohly k závazným vědeckým závěrům,“ řekl Newsweeku profesor Lucchini.

Neurotoxini, které se v zubech našly, jsou sloučeniny, které mohou ovlivnit celý nervový systém, a to včetně mozku. Mohou stát za úzkostmi ale i obezitou. „Samozřejmě víme, že vdechování prachu z věží Světového obchodního centra může způsobit rakovinu nebo respirační a kardiovaskulární problémy, na druhé straně ale také může zpustit systémové reakce v celém těle, to se pak může odrazit na vyplavování hormonů nebo třeba chování,“ dodává Lucchini. Lékaři z newyorské nemocnice odhadují, že následkem 11. září onemocnělo na 400 tisíc lidí. Do této statistiky spadají ale pouze ti, kteří žili nebo pracovali v okruhu jedné míle od Světového obchodního centra.

„Cín v zubech jsme obvykle objevovali u osob kolem 50 nebo 60 let, ale nikdy jsme ho neviděli u takto mladých lidí,“ přiznává stomatolog Manish Arora, který zkoumá dopady chemické expozice v ranném dětství na celoživotní zdraví po celém světe. „To co jsme objevili u dětí, které byly vystaveny zplodinám 11. září, se od přechozích nálezů zcela liší. Teď je klíčové, abychom odhadli rizika a mohli jim tak poskytnout informace a možná doporučení.“

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1