Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Válečný veterán se ve 101 letech vrhl z letadla. Teď chystá ještě šílenější rekord

Válečný veterán se ve 101 letech vrhl z letadla. Teď chystá ještě šílenější rekord

Bryson William Verdun Hayes z jihozápadní Anglie v neděli dokázal něco, o čem se drtivé většině jeho vrstevníků ani nesnilo. Ve 101 letech skočil s padákem z výšky 4600 metrů a překonal svůj osobní rekord i rekord jeho rovněž 101letého předchůdce z Kanady. 

Kanaďan Armand Gendreau skočil v roce 2013 z výšky 10 tisíc stop tři dny po svých 101. narozeninách. Hayes k tomu přidal navíc 34 dní, a překonal tak dosavadního rekordmana ve věku i ve zdolané výšce.

Energický Angličan si skočil padákem už minulý rok na oslavu svých kulatých narozenin. „Loňský seskok byl úžasným zážitkem,“ uvedl. Právě tato zkušenost ho přesvědčila, že něco podobného chce zažít znovu.

I druhý seskok byl pro Hayese něčím úžasným. Na otázku, jak se cítil po přistání, odpověděl: „Úplně jako v sedmém nebi“. Zážitek byl o to lepší, že ho prožil s osmi dalšími členy rodiny, včetně syna, vnuka i dvou pravnuků.

„Chtěl to udělat už řadu let, jeho manželka mu to ale nechtěla dovolit,“ řekl jeden z jeho vnuků televizi CNN. „Sám sebe by označil za odvážlivce. Když mu bylo 90 let, proletěl se v kluzáku. Nic takto odvážného ale dosud neudělal,“ dodává vnuk.

Bryson Hayes, jehož otec bojoval v první světové válce, má odvahu v krvi. Právě jeho otec mu také vymyslel jeho třetí jméno „Verdun“. Aby se jejich syn jmenoval po slavné bitvě u Verdunu, otec prosil těhotnou manželku dokonce v dopise zaslaném z bojové fronty. Ve šlépějích otce šel i Bryson, který se jako voják postavil nacistům během druhé světové války.

„Nepřekvapilo by mě, kdyby do toho šel za rok znovu,“ říká jeho vnuk, který pochybuje o tom, že by to byl poslední z jeho leteckých výkonů. V dohledné době by si chtěl 101letý Hayes také zkusit chůzi po křídlech letadla během letu – takzvaný wing walking. „Teď se tedy podívám na to, jestli je to lékařsky možné,“ dodává jeho vnuk.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1