Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vědci objevili na Krétě stopu předchůdce člověka. Nález podle nich převrátí teorii o evoluci lidstva

Vědci objevili na Krétě stopu předchůdce člověka. Nález podle nich převrátí teorii o evoluci lidstva

Ještě do nedávna si byli vědci jistí, že předchůdce moderního člověka přišel před mnoha miliony let z Afriky. To, co se dnes učí děti po celém světě, však podle nejnovější teorie nemusí být pravda a učebnice se budou muset přepsat. Vědci totiž objevili stopu člověka starou téměř šest milionů let na Krétě. Předchůdce člověka se tak podle vědců dostal do Evropy dřív, než se myslelo. Jejich objev přichází jen pár měsíců po květnovém nálezu, který podle svých objevitelů může překopat teorii o evoluci lidstva od základů – naznačuje totiž, že člověk pochází z Evropy, a ne Afriky, jak se dnes vyučuje při hodinách dějepisu. 

Teorii o africkém původu člověka si odborníci vzali za svou v polovině 20. století, kdy byly v jižní a východní Africe objeveny fosilie našich raných předků. Ti měli žít na africkém kontinentu několik milionů let, než se přes Blízký východ dostali do Evropy.

Nález stopy, která je podle vědců stará 5,7 milionů let, však dosud platnou teorii vyvrací a naši předci mohli být v Evropě a dalších mnohem dřív, si odborníci mysleli. „Tento objev zpochybňuje všeobecně platný příběh o časné evoluci lidstva a je pravděpodobné, že rozpoutá mnoho debat,“ říká podle serveru The Independent profesor a autor nové studie Per Ahlberg.

„Zda vědecká komunita studující původ lidstva přijme fosilní stopy jako nezvratný důkaz o přítomnosti hominidů v Miocénu na Krétě, se teprve uvidí,“ říká Ahlberg, který se svým týmem zkoumal charakteristiku nalezené stopy. Vědci tak zjistili, že stopa nemá drápy a naopak má vnitřní prsty delší než vnější.

Nález podle odborníků pochází z doby, kdy byla Kréta ještě součástí pevniny – to vysvětluje, jak se stopa údajného předchůdce člověka na ostrov dostala.

Nález přichází jen pár měsíců po objevu fosilie údajného předchůdce člověka, která pochází z doby před 7,2 miliony let. Zub, který patřil tvorovi přezdívanému „El Graeco“, našli archeologové letos na jaře v Řecku a Bulharsku.

I tento objev byl považován za převrat v nazírání na evoluci lidstva – objev byl totiž o 200 let starší než nejstarší dosud nalezený africký hominid. Podle vědců by to proto mohl být důkaz, že člověk nepochází z Afriky, ale Evropy. Mnozí odborníci jsou však vůči takovým tvrzením skeptičtí.

Zub totiž patřil tvorovi Graecopithecus freybergi připomínající opici, podle vědců však nelze potvrdit, zda jde o skutečného předchůdce člověka.

„Samozřejmě, že je možné, že se hominidé jako první vyvinuli v Evropě – nicméně důkazy podporující tento názor jsou v nejlepším případě anekdotické,“ řekl o nálezu zubu z letošního května odborník David Alba z Katalánského institutu paleontologie v Barceloně. Že je „El Greco“ hominid se tak podle něj nedá vyloučit, takovou teorii je však potřeba podložit dalšími důkazy a objevy. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1