Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vědci provedli unikátní experiment, zakódovali krátké video do DNA bakterie

720p360p

Americkým vědcům se podařilo dekódovat GIF, který předtím vložili do DNA bakterie Escherichia coli. Do živé buňky naprogramovali slavné záběry běžícího koně Eadwearda Muybridge z konce 19 století. 

Tým z Harvardovy univerzity úspěšně dokončil sérii experimentů, při kterých se snažil modifikovat DNA tak, aby do ní mohl vložit vlastní informace, které následně budou schopni zpětně dekódovat. 

Obraz ruky a krátké video běžícího koně museli vědci nejdříve přenést na nukleotidy (základní stavební kameny nukleonové kyseliny) a spojit je s jednotlivými buňkami. Krátký záznam pak museli dokonce rozdělit do sekvencí a do bakterie a vkládat ho snímek po snímku.

„Informace nejsou obsaženy jen v jedné buňce, každá buňka nese jen fragmenty. Takže jsme pak museli rekonstruovat celý film z různých částí,“ potvrdil doktor Shipman serveru BBC. Vědci byli navíc mile překvapení, že se jim povedlo při dešifrování obrazů dosáhnout až devadesátiprocentní přesnosti.

Tým doufá, že jejich objev najde praktické využití. I když je nepravděpodobné, že by bakterie mohly sloužit jako dlouhodobé uložiště dat, mohly by ledem přinášet důležité informace o prostředí, ve kterém žijí nebo o sobě samých.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1