Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vědci rozluštili záhadu tajemné mumie z pouště. Mimozemšťan to není, ukázaly testy DNA

Vědci rozluštili záhadu tajemné mumie z pouště. Mimozemšťan to není, ukázaly testy DNA

Vědci po patnácti letech rozluštili záhadu, která obestírala mumifikovanou kostru nalezenou uprostřed chilské pouště Atacama. Dlouhé roky se spekulovalo, zda se jedná o ostatky primáta, člověka nebo dokonce mimozemské formy života. Testy DNA potvrdily, že se jedná o nedonošený lidský plod, který byl ale postižen několika genetickými mutacemi.

Z prvních odhadů se mělo jednat o ostatky dítěte, které zemřelo mezi 6 a 8 rokem věku. Problém však představovala velikost celého náleze, kostra totiž měřila jen 6 centimetrů. Tomu, že by se jednalo o člověka, nenahrávala ani stavba kostí, dlouhá úzká lebka, šikmé oční oblouky a jen 10 párů žeber naznačovalo, že by se mohlo jednat o dosud neznámý druh primáta nebo mimozemskou formu života.

Titěrnou mumii výzkumníci nejdříve považovali za nález, který pochází z dávné minulosti, podle expertízy, kterou provedli o deset let později, je ale stará pouhých 40 let. Právě díky tomu, že DNA nebylo porušené, mohli vědci provést další nezbytné testy.

Vzorky kostní dřeně prokázaly nejen to, že jde plod ženského pohlaví, který trpěl vzácnou poruchou, která způsobuje stárnutí kostí. Podle odborného časopisu Genome Research navíc plod trpěl skeletální dysplazií a skoliózou.

Vědci díky Atě získali mnoho poznatků o genech, které mohou takto závažné poruchy způsobovat. Nyní doufají, že jim tato studie pomůže k rychlejším diagnózám a k lepším metodám léčby pacientům s podobnými genetickými mutacemi.

Komunální volby se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1