Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vědci vyvinuli superúčinná antibiotika. Porazí i tu nejnebezpečnější bakterii na světě

Vědci vyvinuli superúčinná antibiotika. Porazí i tu nejnebezpečnější bakterii na světě

Američtí vědci vytvořili životně důležité antibiotikum, které je zřejmě tisíckrát účinnější než léky používané dnes. Nová verze antibiotik zvaných vancomycin bojuje proti nebezpečným bakteriím třemi různými způsoby. Pravděpodobnost, že se bakterii podaří „útoku“ antibiotik vyhnout, je proto minimální. Nové léčivo, které by chtěli vědci uvést na trh do pěti let, by mohlo být klíčovým nástrojem v boji proti bakterii, kterou Světová zdravotnická organizace (WHO) zařadila na seznam světově nejnebezpečnějších bakterií odolných vůči antibiotikům, které lékaři používají dnes. Informovala o tom BBC.

Vědci z Scripps Research Institut, kteří na nové verzi antibiotik pracovali, vkládají do nového objevu velká očekávání. Odborníci totiž dlouhodobě varují, že se lidstvo ocitá na vrcholu „post-antibiotické éry“, kdy se některé infekce mohou stát neléčitelnými.

Jedna z těžko léčitelných infekcí, která lékaře po celém světě znepokojuje, jsou takzvané enterokoky často nazývané také jako VRE, které jsou vůči dnes používanému vankomycinu rezistentní. Pokud jimi člověk onemocní, dochází ke vzniku nebezpečných ran po těle a k infekci krevního oběhu. WHO je proto zařadilo na seznam lékům odolných bakterií, které představují největší hrozbu pro lidské zdraví.

Enterokoky sice dokážou zahubit některé druhy antibiotik, 60 let starý vankomycin je ale vůči nim bezmocný. Tým vědců se proto rozhodl zjistit, zda dokážou vankomycin obnovit a byl zase schopný nebezpečné bakterie zabíjet. Udělali strategické úpravy molekulární struktury tohoto starého léku tak, aby zasáhli bakterie v jejich nejcitlivějším místě – buněčné stěně. Důležité jsou hlavně tři změny, které novému léku zajistí odolnost a trvanlivost.

„Provedli jsme jednu změnu molekuly vankomycinu, která překonává to, co způsobuje jeho současnou rezistenci. Pak jsme přidali dvě malé změny, které jsme zabudovali do molekuly – dva další způsoby, díky kterým může zabíjet bakterie. Antibiotikum tak má tři různé ‚mechanismy‘, kterými zabíjí bakterie. Je proto velmi obtížné, aby se odolnost vůči takovému antibiotiku objevila,“ říká vedoucí výzkumný pracovník Dále Boger, podle kterého jde o molekulu, která je speciálně navržená tak, aby problému odolnosti bakterií zabránila.

Modifikovaný léčebný přípravek vědci použili na několika příkladech VRE a všechny byl při pokusech v laboratoři schopný porazit. Byl účinný, i když ho vědci vystavili na pospas bakterii 50krát za sebou. Důvodem je právě trojitý mechanismus. I kdyby totiž bakterie „našly řešení jednoho z nich, organismus by byl stejně zabit dalšími dvěma“ mechanismy, tvrdí Boger.

Tým vědců doufá, že nové antibiotikum začne být aplikováno lidem do pěti let. Předtím se ale musí podrobit ještě testům na zvířatech a následně i na lidech. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1