Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vědci vyvinuli umělou inteligenci, která umí předpovědět smrt. Je neuvěřitelně přesná

Vědci vyvinuli umělou inteligenci, která umí předpovědět smrt. Je neuvěřitelně přesná

Systém, který dokáže předem určit datum úmrtí u smrtelně nemocných pacientů? Ohromující výsledky výzkumu vědců ze Stanfordské univerzity mají znamenat průlom v možnostech paliativní péče. V rámci unikátního projektu se jim podařilo vyvinout umělou inteligenci, která dokáže určit skon terminálního pacienta s vysokou pravděpodobností. U pacientů v paliativní péči, u nichž se předpokládá maximálně 12měsíční doba dožití, dokáže UI určit moment skonu s 90% přesností.

 

Studie shrnující výsledky vědeckého výzkumu nese název Zlepšování paliativní péče prostřednictvím hlubokého poznání (Improving Palliative Care with Deep Learning). Jedinečná metoda využívá dat, která jsou automaticky vyhodnocována speciálním algoritmem. Proces předpovědi je tak zbaven lidského faktoru, který může být ovlivněn emocemi.

Algoritmus, který byl vyvinut s využitím více než dvou milionů záznamů pacientů, provádí výpočet pouze na tvrdých datech. Podle vědců dokáže vysledovat komplexní vzorce, které zdravotnickému personálu unikají. Pilotní projekt je v tuto chvíli testován na akademické zdravotní klinice.

„Studie prokázaly, že lékaři mají sklon přeceňovat prognózy, což vede často k nesouladu mezi přáním pacienta a faktickou péčí na konci života,“ tvrdí vědci. „Nepřesné prognózy lékařů mohou mít nechtěné následky, mezi které patří pacienti, trávící své poslední dny v nemocničním prostředí namísto toho domácího, v blízkosti milovaných osob.“

I přes skvělé výsledky pilotního testování chtějí ještě vědci systému před úplným zavedením do praxe poskytnout další množství dat tak, aby výsledky, které bude produkovat, byly co nejpřesnější a nejspolehlivější.

Výzkumný vědec Kenneth Jung ze Stanfordské univerzity uvedl, že ideální cesta tkví v kombinaci metody hlubokého poznání s faktorem lékaře, která má být zárukou, že nedojde ke slepým lékařským zásahům založeným výhradně na algoritmech. „Z etického i bezpečnostního hlediska tak budeme mít pevnější půdu pod nohama,“ dodává Jung.

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1