Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vědci z NASA objevili přes dvě stě nových planet. Na deseti z nich by mohl existovat život

Vědci z NASA objevili přes dvě stě nových planet. Na deseti z nich by mohl existovat život

Počet známých planet vně naší solární soustavy se nově vyhoupnul přes čtyři tisíce. Vědci z NASA totiž na obloze nyní objevili 219 nových objektů. Z toho minimálně deset z nich splňuje předpoklady pro život. Lidstvu se tak otevírají další hypotetické možnosti, kam se přemístit, až Země nebude stačit.

Výzkumníci objevili v těchto dnech dle listu The Independent více než dvě stovky nových planet, které se nacházejí za hranicemi sluneční soustavy. Z toho deset z nich splňuje teoreticky podmínky pro život. Nejsou ani příliš blízko, ani příliš daleko od horkých hvězd, takže by na nich mohla existovat voda. Právě přítomnost vody je jedním z hlavních faktorů, podle kterého se dá určit, zda by v místě mohl existovat život.

Počet objevených planet mimo náš solární systém nyní překonal hranici čtyř tisíc. To je celkový počet těles, která výzkumníci zatím za použití Keplerova vesmírného teleskopu objevili. Padesát z nich se velikostně podobá Zemi a na více než polovině z nich by teoreticky mohl existovat život.

Keplerův teleskop pomáhá vědcům mapovat oblohu. Experti navíc věří, že pozorováním i neobyvatelných planet se dá vypozorovat určitá pravidelnost v rozmístění a pro vědce tak může být snazší objevovat nové světy, kde by mohla existovat nějaká forma života.

Nacházení nových „Zemí“ je navíc například podle vědce Stephena Hawkinga nutností. Ve svém nedávném prohlášení totiž uvedl, že Modré planetě zbývá asi posledních 100 let, kdy ji budou moci lidé obývat. Planetu podle vědce totiž totálně zničilo globální oteplování a je proto nutné začít kolonizovat nové světy ve vesmíru.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1