Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vědcům se povedl přelomový objev. Zjistili, že člověk existuje mnohem déle, než se myslelo

Vědcům se povedl přelomový objev. Zjistili, že člověk existuje mnohem déle, než se myslelo

Vědci v Maroku našli fosilie člověka (Homo sapiens) staré 300 000 let. Jsou tak o 100 000 let starší než dosud známé nejstarší kosti člověka rozumného. O senzačním objevu mezinárodního týmu vědců informuje ve svém nejnovějším vydání časopis Nature.

Úlomky kostí starých 300 000 let zkoumali vědci pod vedením Jeana-Jacquesa Hublina z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku. I experti, kteří se na studii nepodíleli, hovoří podle agentury DPA o senzaci.

Jako nejstarší důkaz o existenci Homo sapiens byly až dosud považovány 195 000 let staré nálezy z lokality Omo Kibish v Etiopii.

Díky nejnovějším poznatkům lze nyní i na dřívější sporné fosilie hledět v novém světle. Například 260 000 let starý úlomek lebky z Florisbadu v Jihoafrické republice teď také vědci přiřazují druhu Homo sapiens.

„Dlouhou dobu jsme si mysleli, že kolébka lidstva ležela před zhruba 200 000 lety někde ve východní Africe,“ řekl Hublin. „Naše údaje ale ukazují, že se Homo sapiens už před zhruba 300 000 lety rozšířil po celém kontinentě,“ dodal vědec.

Dávno předtím, než moderní člověk před zhruba 100 000 lety opustil Afriku, tedy podle nových poznatků osídlil celou Afriku.

V lokalitě Džabál Irhúd, přibližně 100 kilometrů severozápadně od Marrákeše, vědci našli dohromady 22 zkamenělých pozůstatků kostí, lebek, čelistí a zubů, které pocházely z nejméně pěti lidí.

Zejména fragmenty lebek podrobili Hublin a kolegové přesné počítačové tomografii a statistickým analýzám.

Nynější vědecké poznatky se však zdaleka netýkají jen časového zařazení. Obličej raného Homo sapiens byl podle nich už tehdy plně vyvinutý. Naopak týl byl ještě výrazně protáhlejší, a podobal se tak spíš starším zástupcům rodu Homo.

„To znamená, že se tvar obličejových kostí vyvinul už na začátku evoluce našeho druhu,“ vyvozuje spoluautor studie Philipp Gunz. Naproti tomu tvar mozku a pravděpodobně také jeho funkce se proměnily až v průběhu pozdějšího vývoje.

Při vykopávkách vědci našli také mnoho kostí zvířat, například gazel, a také nástroje, které usnadnily dataci nálezů. „V Džabál Irhúdu jsme měli štěstí, že tolik kamenných nástrojů bylo vystaveno žáru,“ vysvětlil další vědec Daniel Richter. „Díky tomu jsme mohli použít termoluminiscenční metodu k přesné dataci vrstev nálezu,“ vysvětlil expert.

V komentáři pro Nature souhlasí Chris Stringer a Julia Galwayová-Withamová z Přírodohistorického muzea v Londýně, že marocké fosilie představují nejlepší datované důkazy rané „předmoderní“ fáze evoluce Homo sapiens. Podle nich je však zkamenělin příliš málo na důkaz, že se moderní člověk skutečně rozšířil po celé Africe už před více než 250 000 lety.

Ralf Schmitz z Bonnské univerzity považuje objev za senzaci. O určení stáří nálezů nepochybuje a oceňuje, že Hublin a jeho kolegové pracovali velmi důkladně.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1