Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Velká premiéra: V Evropě bude poprvé dirigovat operu robot, pod jeho taktovkou zazpívá i Bocelli

Velká premiéra: V Evropě bude poprvé dirigovat operu robot, pod jeho taktovkou zazpívá i Bocelli

Švýcarský humanoidní robot YuMi bude dnes večer v italské Pise dirigovat italské hudební těleso Lucca Philharmonic Orchestra při provedení árií ze slavných italských oper. Jako sólista vystoupí pod jeho taktovkou i pěvec Andrea Bocelli. Podle agentury AFP předstoupí robot před orchestr v Evropě vůbec poprvé.

Robot YuMi, který vyrobila švýcarská společnost ABB, je podle pořadatelů koncertu zatím nejvěrnějším humanoidním napodobitelem lidského dirigenta. „YuMi se vyznačuje velmi vysokou úrovní plynulosti gest, neuvěřitelnou měkkostí a jemnými nuancemi ve výrazu,“ prohlásil ředitel Verdiho divadla v Pise Andrea Colombini.

Koncert bude vyvrcholením galavečera na závěr Mezinárodního festivalu robotiky, který v toskánském městě pořádají místní univerzita Scuola Normale a kulturní nadace ARPA, jejímž čestným předsedou je právě Bocelli.

Slavný italský tenorista zazpívá árii La donna è mobile z opery Giuseppeho Verdiho Rigoletto, zatímco sopranistka Maria Luigia Borsiová provede neméně známou árii O mio babbino caro z opery Gianni Schicchi Giacoma Pucciniho. YuMi bude rovněž dirigovat úryvek intermezza z opery Sedlák kavalír Pietra Mascagniho.

„Toto je neuvěřitelný krok vpřed, když uvážíme dosavadní strnulost gest robotů,“ řekl Colombini. „YuMi se může stát platným pomocníkem,“ dodal.

Jediným YuMiho předchůdcem v oboru dirigování je robot ASIMI z japonské společnosti Sony, který si vyzkoušel dirigování orchestru v roce 2008. Japonský průkopník ale používal téměř výhradně jen pravou ruku, zatímco YuMi bude dirigovat obouruč.

Colombini se však neobává, že by roboti vzali práci lidským dirigentům. „Robot používá svou paži, ale duše, duch, jsou vždy lidské,“ poznamenal divadelní ředitel. „Robot zůstává a zůstane jenom pomůckou, možná, aby v nepřítomnosti dirigenta uskutečnil první zkoušku před nástupem dirigenta, který provede úpravy vytvářející podstatu interpretace hudebního díla,“ uzavřel Colombini.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1