Články odjinud

Vodní koridor Dunaj–Odra–Labe: O propojení vodních cest se uvažuje od konce 19. století

Vodní koridor Dunaj–Odra–Labe: O propojení vodních cest se uvažuje od konce 19. století

O vodní cestě, která by spojila Vltavu a Dunaj uvažoval už Karel IV. Propojení Dunaje, Odry a Labe ale začalo dostávat konkrétnější obrysy až na konci 19. století. Nyní se za výstavbu mezinárodního vodního koridoru staví hlavně prezident Miloš Zeman.

Myšlenkou na propojení Dunaje s povodím Severního moře se datují už do středověku, už český král a římský císař Karel IV. uvažoval v 70. letech 14. století o spojení Dunaje a Vltavy kvůli dopravě zboží z Benátek přes Čechy do Brugg. V polovině 17. století pak existovaly plány na využití řeky Moravy a její propojení s Odrou, záměr dokonce schválil Moravský zemský sněm, vše ale zůstalo jen ve stádiu úvah.

O vybudování vodní cesty, která by mimo jiné usnadnila dopravu výrobků severomoravského průmyslu, se začalo vážněji uvažovat na konci 19. století. Myšlenkou na stavbu kanálu Dunaj-Odra-Labe se zabýval i slavný budovatel vodních staveb Vojtěch Lanna mladší (1836-1909). S propojením Dunaje a Odry počítal i rakouský vodocestný zákon přijatý na přelomu 19. a 20. století, který plánoval též splavnění Labe až k Jaroměři, nic z toho ale nevzniklo, i kvůli budování železnic, které převzaly značnou část zboží, jež se mělo přepravovat po vodě.

Velkým příznivcem vybudování vodní cesty byl zakladatel zlínského obuvnického impéria Tomáš Baťa (1876-1932), který usiloval zejména o splavnění Moravy. Dva roky po jeho předčasné smrti při letecké nehodě se pak začal budovat Baťův kanál, 52 kilometrů dlouhé spojení Otrokovic a Rohatce bylo dokončeno po čtyřletém budování v roce 1938, zhruba polovinu nákladů na jeho stavbu platil koncern Baťa. Zpočátku sloužil hlavně nákladní dopravě, po roce 1989 byl obnoven pro turisty.

O vybudování kanálu se uvažovalo i za minulého režimu, ovšem pouze v dlouhodobém horizontu, v roce 1971 například česká vláda vydala nařízení o územní ochraně „říční varianty“ průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe. Na návrzích a studiích se pracovalo i v 90. letech, několikrát o něm jednala také vláda. Plány na kanál začali intenzivně kritizovat ekologičtí aktivisté, o jeho ekonomickém smyslu pochybovala také část dopravních expertů.

Dunaj-Odra-Labe a Miloš Zeman

Velkým zastáncem budování kanálu je současný prezident Miloš Zeman, jehož vláda v roce 2001 rozhodla o zachování trasy kanálu v územních plánech, aby to neznemožnilo případnou realizaci. Později sice Zeman patřil podle vlastních slov mezi jeho odpůrce, jak řekl na debatě se s studenty břeclavských středních škol v listopadu 2009, po vypuknutí hospodářské krize ale změnil názor. Viděl v něm mimo jiné příležitost k vytvoření desítek tisíc pracovních míst.

Vybudování kanálu prosazoval Miloš Zeman například jako lídr Strany práv občanů - zemanovců během kampaně před sněmovními volbami v roce 2010, vrátil se k němu také o tři roky později, když kandidoval na hlavu státu. „Znamenalo by to vytvoření 60.000 pracovních míst a zvýšení protipovodňové ochrany Moravy. Větší část by nám mohla pomoci financovat Evropská unie,“ řekl například v lednu 2013. Stavby kanálu Dunaj-Odra-Labe propaguje Zeman také jako prezident.

Vodní koridor Dunaj–Odra–LabeVodní koridor Dunaj–Odra–Labeautor: Reflex.cz

Cena koridoru Dunaj-Odra-Labe

Studie ministerstva dopravy, která se zabývala dopravní, vodohospodářskou, energetickou i rekreační stránkou, označila stavbu za ekonomicky efektivní. „Výsledky ekonomického hodnocení ukázaly, že největší smysl má splavnění a propojení Dunaje a Odry. Labská větev koridoru z důvodu velmi vysokých investičních nákladů v podobě dlouhých plavebních tunelů snižuje efektivitu celého projektu,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Náklady na propojení Dunaje a Odry se odhadují na 281 miliard korun. Zapojení Labe do projektu by tak vyšlo na více než 300 miliard korun.

S projektem ale dlouhodobě nesouhlasí ekologové. „Stavba by narušila krajinu a vodní režim. Budeme mít co dělat, abychom vůbec udrželi vodu v krajině pro základní životní a biologické funkce, nelze ji pumpovat do tohoto technického díla. Divím se, že v době, kdy zápasíme o každou kapku vody v krajině, tyhle megalomanské betonářské nápady může někdo seriózně položit na stůl,“ řekl ČTK Jan Piňos z Hnutí Duha.

 

 

Články odjinud