Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Všechno bude, třeba i Oscar. Česko vyšle do boje o zlatou sošku netradiční road movie o dvou chlapcích

720p360p

Česko vyšle do boje o Oscara za nejlepší cizojazyčný film snímek Všechno bude režiséra Olma Omerzua. O nominaci rozhodlo hlasování členů České filmové a televizní akademie (ČFTA). Vybírali z 21 českých hraných a dokumentárních filmů. ČTK dnes o výsledku informovala Michaela Dostálová. Film Všechno bude získal cenu za nejlepší režii na letošním mezinárodním festivalu v Karlových Varech.

„Mezi vysoce hodnocenými filmy se za snímkem Všechno bude umístily filmy Domestik, Jan Palach, Toman nebo Úsměvy smutných mužů,“ uvedla ČFTA. Konečné nominace na Oscary budou oznámeny 22. ledna. Vítězové budou poté vyhlášeni na slavnostním ceremoniálu 24. února 2019 v Los Angeles.

Snímek Všechno bude vznikl v česko-slovinsko-slovensko-polské koprodukci. Inspirací pro něj byl policejní zpráva o třináctiletém chlapci, kterého v autě zastavila policie. Omerzu pak natočil netradiční road movie o dvou chlapcích, kteří se v ukradeném autě vydávají na cestu přes republiku. Cílem jejich útěku je pocit svobody a touha něco zažít.

Hlavní postavy ztvárnili neherci Tomáš Mrvík a Jan František Uher. Podle Omerzua výběru předcházel dlouhý casting a natáčení důkladná příprava, nejprve s improvizací a až později se scénářem. Pro oba protagonisty byla zkušenost s natáčením motivací, herectví by se chtěli věnovat dál. Ve filmu hrají také Eliška Křenková, Lenka Vlasáková nebo Martin Pechlát.

Olmo Omerzu se narodil ve slovinské Lublani. V Česku absolvoval pražskou FAMU. V roce 2012 debutoval dramatem Příliš mladá noc, za který dostal na Cenách české filmové kritiky cenu za Objev roku. Natočil také celovečerní snímek Rodinný film, který získal Cenu za umělecký přínos na festivalu v Tokiu, dvě Ceny české filmové kritiky, Zlatého ledňáčka a také tři nominace na Českého lva včetně nejlepší režie.

Oscara pro nejlepší neanglicky mluvený film získala v roce 1966 režisérská dvojice Ján Kádár a Elmar Klos za drama z doby druhé světové války Obchod na korze. Oscara v téže kategorii získal v roce 1968 i Jiří Menzel za celovečerní debut Ostře sledované vlaky. Nejznámější český režisér Miloš Forman získal své dva Oscary až v Americe, i když už předtím byl nominován - za Lásky jedné plavovlásky (1967) a Hoří, má panenko (1969). První Formanův Oscar byl za Přelet nad kukaččím hnízdem (1976), druhý za Amadea (1985), který vynesl cenu akademie také Theodoru Pištěkovi za kostýmy a scénickému výtvarníkovi Karlu Černému.

Zatím posledním českým filmem, který proměnil oscarovou nominaci, byl snímek režiséra Jana Svěráka Kolja v roce 1997. Od té doby získali nominaci pro nejlepší cizojazyčný snímek ještě Jan Hřebejk za válečnou tragikomedii Musíme si pomáhat (2001) a Ondřej Trojan se Želary (2004), ani jeden ale nakonec neuspěl.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1