Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Všechno je možná jinak. Nejstarší předek člověka mohl být z Evropy, ne z Afriky

Všechno je možná jinak. Nejstarší předek člověka mohl být z Evropy, ne z Afriky

Vývojové větve člověka a lidoopů se možná oddělily o několik stovek tisíc let dříve, než se doposud myslelo. Je navíc možné, že se tak stalo v Evropě, a nikoliv v Africe, jak tvrdí dnes všeobecně uznávaná teorie. Novou hypotézu formuloval v odborném časopise PLOS One tým badatelů pod vedením Madelaine Böhmeové ze Senckenbergova střediska pro evoluci člověka a paleoenvironmentalistika na univerzitě v německém Tübingenu. Vědci tak učinili po novém prozkoumání dvou fosilních nálezů a určení životních podmínek na místech jejich vykopání, informovala agentura DPA.

Kdy a kde se vyvinuli nejstarší předci člověka, se dodnes nepodařilo uspokojivě objasnit. Nejbližším žijícím příbuzným lidí je šimpanz. Řada odborníků nyní předpokládá, že se vývojové větve jeho předků a předků člověka oddělily před zhruba pěti až sedmi miliony let v Africe.

Tým Madelaine Böhmeové prozkoumal jediné dvě části těl hominidů známých jako Graecopithecus freybergi - dolní čelist nalezenou v Řecku a zub z Bulharska. Do čeledi hominidů přitom patří primáti i člověk a jeho vyhynulí příbuzní. Na základě podrobného zkoumání nalezených zubů vědci formulovali hypotézu, že se v případě druhu Graecopithecus freybergi jednalo o dosud neznámý druh přímého předka dnešního člověka.

„Byli jsme z výsledků sami překvapení, dosud byli dávní předci člověka známí pouze z oblastí v Africe, jižně od Sahary," řekl Jochen Fuss, který se na výzkumu podílel.

Na základě analýzy usazenin, z nichž byly fosilie vykopány, určili vědci stáří dolní čelisti z Řecka na 7,175 milionu let a zubu z Bulharska na 7,24 milionu let. Jsou tak starší než doposud nejstarší známý rod hominidů Sahelanthropus, jehož pozůstatky se našly v Africe a jehož stáří se odhaduje na šest až sedm milionů let. Podle vědců je tak možné, že se vývojové větve člověka a šimpanze oddělily již mnohem dříve, než se myslelo, a to nikoli v Africe, ale právě ve východním Středomoří.

Výzkumníci se domnívají, že příčinou oddělení vývojových linií byly drastické změny životního prostředí. V usazeninách v okolí zkoumaných nálezů totiž narazili na červený jemnozrnný písek typický pro pouštní oblasti. Našli v nich také vysoký obsah solí. „Tato data by mohla být důkazem toho, že se Sahara před 7,2 milionu let rozšířila a její písečné bouře přinesly prach s obsahem solí až na severní pobřeží tehdejšího Středozemního moře," uvedla Böhmeová.

Klimatické změny podle vědců vedly k rozšíření krajiny savan až do Evropy. V usazeninách totiž našli stopy rostlin typických pro savany a také důkazy o pravidelných požárech. „Na základě důkazů lze vytvořit obraz savany. Tomu odpovídá i to, že se v okolí Graecopitheca našly také fosilie předků dnešních žiraf, gazel, antilop a nosorožců," vysvětlil spoluautor studie Nikolaj Spasov z bulharské akademie věd.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1