Z Kubiše a Gabčíka udělal opilce a lenochy. Pannwitz tím chtěl zakrýt vlastní neschopnost

Aneta Černá

Heinz Pannwitz byl u brutálních výslechů českých odbojářů, kteří pomáhali ukrývat parašutisty Jana Kubiše a Josefa Gabčíka. Vynucoval jejich doznání, pečlivě poslouchal a pravděpodobně si i zapisoval. Byl totiž vyšetřovatelem útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, který po akci parašutistů zemřel. Celá událost byla tehdy absolutním selháním pražského gestapa, které nedokázalo útok předvídat a zabránit mu. Úkolem Pannwitze bylo naopak dokázat, že nacisté z pražské úřadovny gestapa udělali vše, co bylo možné, a zároveň potřeboval vykreslit parašutisty i jejich spolupracovníky jako odporné živly, kteří obětovali svůj život ne z lásky k vlasti, ale vlivem fanatického pobláznění a z důvodu mamonu. Pannwitz tak na konci vyšetřování atentátu na Heydricha sepsal překroucenou zprávu o útoku, které ale možná stále někteří lidé bezvýhradně věří.

„Rodina Kubišova je v Dolních Vilémovicích počítána mezi obyvatele s duševně nejnižší úrovní a již kvůli popsaným okolnostem požívá velice špatné pověsti. (…) Rodiče (Josefa Gabčíka, pozn. red.) jsou oba negramotní a o vývoj svých dětí se starali jen málo – ty byly ve své životní dráze odkázány zcela na sebe. Otec František Gabčík žil několik let v Americe a v roce 1920 se vrátil zpět do vlasti. Je sociálně-demokratického smýšlení a vždy projevoval uvědoměle čechofilské postoje,“ popisoval Pannwitz ve své závěrečné zprávě rodiny obou parašutistů výsadku Anthropoid. Vylhané informace měly sloužit k odsouzení osob obou vojáků. A ačkoli autorem textu byl nacista, podobné informace se posléze snažili šířit i komunisté, kterým se nehodilo parašutisty vyslané z Velké Británie jakkoli velebit.

Komunisté chtěli, aby se na parašutisty zapomnělo. Bez jejich akce by ale Československo neexistovalo

sinfin.digital