Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Z pomníku Kalašnikovovi je v Rusku velká ostuda. Sochař na něj dal pušku, kterou nacisté zabíjeli sovětské vojáky

Z pomníku Kalašnikovovi je v Rusku velká ostuda. Sochař na něj dal pušku, kterou nacisté zabíjeli sovětské vojáky

Ruské sociální sítě a média bouřlivě polemizují o tvrzení, že na nedávno odhaleném moskevském pomníku Michailu Kalašnikovovi je namísto legendární útočné pušky AK-47 zobrazeno schéma jiné zbraně - německé útočné pušky StG 44, kterou za druhé světové války používaly jednotky nacistického Německa.

Autor díla Salavat Ščerbakov přislíbil, že chybu napraví, pokud se opravdu prokáže, že na jedné desce památníku není zobrazen kalašnikov v rozebraném stavu, ale jiná zbraň. „Opravdu budu vděčný, když mi řeknou, kde se stala chyba. Ale zatím věřím nákresům, podle kterých jsme to dělali, a tam bylo napsáno AK-47,“ řekl sochař.

Objednavatel pomníku, předseda sdružení vojenské-historie Ruska Vladislav Kononov mezitím potvrdil, že na památníku je skutečně plánek německé pušky, a tak sochař bude muset desku s tímto vyobrazením z památníku odmontovat a chybu napravit.

Památník, který v pondělí odhalil ruský ministr kultury se slovy o kalašnikovech jako „opravdové, dá se říci kulturní firemní značka Ruska“, zobrazuje nejen Kalašnikova se zbraní v rukou v nadživotní velikosti, ale součástí jsou i další motivy, včetně zobrazení různých typů kalašnikovů či svatého Jiřího zabíjejícího draka coby symbolu boje dobra se zlem.

Pomník provázejí i jiné spory. Odpůrci díla tvrdí, že Kalašnikov neměl v životě nic společného s Moskvou, a pomník je prý „jednoznačný symbol imperiálních komplexů a sovětských a postsovětských agresí“, „urážka vkusu“ či „banální hrůza“. Sochu Kalašnikova s kalašnikovem překřtil režisér Grigorij Katajev na „strašidelného kytaristu-samopalníka“. Nejde jen o estetiku. Další kritici tvrdí, že cosi podobného se vyskytuje snad už jen v KLDR a Mosambiku, což je i pro současné Rusko „dosti divná společnost“. Ale ještě stále je to prý lepší, než kdyby v Moskvě vznikl pomník akademiku Kurčatovovi a veliteli stalinské tajné policie Berijovi coby tvůrcům první sovětské jaderné bomby.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1