Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Za roztomilými selfíčky s exotickými zvířaty je týrání a utrpení. Ochránci bijí na poplach, ke spolupráci vyzývají i Instagram

Za roztomilými selfíčky s exotickými zvířaty je týrání a utrpení. Ochránci bijí na poplach, ke spolupráci vyzývají i Instagram

Kdo by si nechtěl z dovolené přivézt fotku s roztomilým exotickým zvířátkem, jako je lenochod nebo mládě kajmana. Lukrativního trendu pořizování „selfíček“ s volně žijícími zvířaty si však v posledních letech všimli obyvatelé exotických oblastí, kteří jsou na turismu závislí, a rozhodli se, že turistům zvířata naservírují na zlatém podnose. Organizace World Animal Protection proto zaznamenává stále víc případů, kdy jsou například lenochodi přivázaní ke stromům a mladí kajmani mají tlamu svázanou šňůrami z pryže. Ochránci zvířat bijí na poplach a do boje proti týrání chtějí zapojit i sociální síť Instagram.

„Je extrémně znepokojivé, že jsou zvířata kradena z volné přírody a následně využívána jako rekvizity k fotografování, aby mohla být vystavená na sociálních sítích,“ říká Neil D’Cruze z World Animal Protection. Organizace na ochranu zvířat totiž zjistila, že od roku 2014 se počet selfie s divoce žijícími zvířaty zvýšil o 292 procent.

„Ve skutečnosti tato nešťastná zvířata strašně trpí, ať už jsou před objektivem nebo za ním,“ říká D’Cruze. Organizace se zaměřila na fotografie zveřejněné na Instagramu a zjistila, že víc než čtvrtina analyzovaných fotek lidí s exotickými zvířaty byla závadná. Turisté na nich zvířata drží, objímají je a mazlí se s nimi. Tato zvířata by přitom měla žít ve volné přírodě, ne pózovat před fotoaparátem.

Vyšetřovatelé se pak snažili zjistit, jak je s takovými zvířaty zacházeno a několik důkazů našli například v zemích, jako je Peru nebo Brazílie – lenochodi a ptáci přivázaní k pevným předmětům, kapustňák držený pro zábavu lidí ubytovaných v hotelu nebo mládě kajmana s převázanou čelistí tak, aby při focení nikoho nepokousal.

Cestu, jak zabránit týrání zvířat, ochránci hledají u populární sítě Instagram, kam turisté fotky nejčastěji umisťují. Provozovatelé sociální sítě se spolupráci nebrání a tvrdí, že na problému pracují už dnes.

„Zakazujeme využívání Instagramu k usnadnění či organizování kriminálních aktivit, které způsobují fyzickou újmu zvířatům,“ uvádí podle britské televize BBC sociální síť a dodává, že mimo jiné odstraňuje „nahlášený obsah, který podporuje pytláctví ohrožených druhů“. Instagram dodává, že je navíc v kontaktu s odborníky na divoká zvířata a hledá způsoby, jak informovat „uživatele o aktivitách, které mohou být škodlivé ke zvířatům a přírodě“, jako je právě zveřejňování obsahu s vykořisťovanými zvířaty.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1