Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zabít vás může i jedno pivo nebo sklenička vína. Vědci zbořili mýty o střídmém pití alkoholu

Zabít vás může i jedno pivo nebo sklenička vína. Vědci zbořili mýty o střídmém pití alkoholu

I sklenice vína nebo pivo denně má negativní dopad na zdraví člověka. Vyplývá to z globální studie konzumace alkoholu a jejích důsledků, která dnes vychází v britském odborném časopise The Lancet. Její autoři připouštějí, že střídmé pití může snižovat riziko srdečních onemocnění, avšak tento přínos převažují rizika spojená s rakovinou a dalšími onemocněními.

Nový výzkum je významný svým rozsahem zvažovaných faktorů. Vědci mapovali míru konzumace alkoholu a její dopady u lidí ve věku 15 až 95 let ve 195 zemích v období od roku 1990 až do 2016. V předloňském roce podle nich alkohol způsobil smrt 2,8 milionu lidí a byl globálně sedmým nejvýraznějším rizikovým faktorem pro předčasná úmrtí nebo invaliditu. U věkové kategorie od 15 do 49 byl dokonce hlavní příčinou úmrtí.

Vědci dále porovnávali výskyt některého z 23 zdravotních problémů spojených s konzumací alkoholu (rakovina, tuberkulóza, nehody,...) u abstinentů s výskytem a u osob s určitou denní konzumací. Pro jednu jednotku denně (deset gramů čistého etanolu, neboli čtvrt litru piva o 4,5 procentech alkoholu) bylo riziko potíží vyšší o 0,5 procenta. U dvou „standardních nápojů“ denně už pravděpodobnost narůstá o sedm procent a u pěti o 37 procent.

720p 360p
Marihuana: Miliardový byznys, který už nikdo nezastaví. Kdy droga zválcuje i evropský trh?

„Jeden drink denně představuje malý nárůst rizika, ale při projekci na celou populaci Británie to znamená mnohem větší číslo. Navíc většina lidí si nedá jen jeden drink denně,“ řekla webu BBC jedna z autorek výzkumu profesorka Sonia Saxenaová. Podle další z autorek Emmanuely Gakidouové z Washingtonské univerzity způsobí po celém světě denní spotřeba jedné sklenice alkoholu na 100.000 úmrtí ročně.

V Česku se přitom podle studie průměrná spotřeba alkoholu v roce 2016 pohybovala mezi dvěma a třemi jednotkami denně u žen a mezi čtyřmi až pěti jednotkami denně u mužů. Nejvíce alkoholu konzumují ženy na Ukrajině (v průměru přes čtyři jednotky denně), mezi muži vypijí nejvíce Rumuni (v průměru přes osm jednotek denně), dále Portugalci, Lucemburčané, Litevci a Ukrajinci.

Míra konzumace alkoholu, která minimalizuje zdravotní rizika, je míra nulová, uvádí závěry studie. Autoři doporučují v tomto duchu přehodnotit politiku omezení spotřeby alkoholu po celém světě. „Mýtus, podle něhož jsou jedna nebo dvě sklenice denně dobré pro zdraví, není nic než mýtus,“ řekla agentuře AFP Gakidouová.

Profesor Cambridgeské univerzity David Spiegelhalter se ale na výsledky studie dívá z jiného úhlu. „Vzhledem k předpokládanému požitku spojenému se střídmým pitím se neexistence 'bezpečné' míry nejeví jako argument pro abstinenci. Neexistuje žádná bezpečná míra řízení aut, ale vláda nedoporučuje, aby se lidé řízení vyhýbali. Když nad tím tak přemýšlím, neexistuje ani žádná bezpečná míra žití, ale abstinenci by nikdo nedoporučil,“ řekl Spiegelhalter BBC.

Drogy ve světěDrogy ve světěautor: Info.cz

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1