Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Záchvaty paniky, zima a strach jít na záchod. Natáčení filmu Dukla 61 bylo pro herce očistec

Záchvaty paniky, zima a strach jít na záchod. Natáčení filmu Dukla 61 bylo pro herce očistec

Natáčení filmu Dukla 61 o největším důlním neštěstí v 60. letech, kdy v ostravských dolech zemřelo 108 horníků a komunisté se tuto katastrofu snažili utajit, nebylo pro herce nikterak lehké. V dolech několik set metrů pod zemí je ničily zima, špína a klaustrofobie.

Extrémní podmínky

První díl dvoudílného filmu zhlédli diváci v neděli večer na České televizi a drama podle skutečné události ihned zaznamenalo obrovský úspěch. Panické ataky klaustrofobie se nevyhnuly nikomu, ani samotnému režisérovi Davidu Ondříčkovi.

„Třetí den jsme točili 100 metrů pod zemí v chodbě asi kilometr dlouhé, dva metry vysoké a dva metry široké. Bylo tam 40 lidí štábu, kteří do sebe naráželi a mačkali se. Na zemi seděl zkušený kameraman a zaslechl jsem, jak říká, že nic extrémnějšího nezažil,“ popsal drsné podmínky režisér, kterému herci odkývali 20 natáčecích dní v opravdu nebezpečných dolech po celé republice.

Klaustrofobie

Největší hrůzu měl z natáčení ale on sám – musel totiž překonat chorobný strach z malého prostoru. „Dlouho jsem o sobě tvrdil, že mám klaustrofobii. Opravdu jsem měl zvýšený tep, víc jsem dýchal, když jsem se dostal do takového malého prostoru. Ale slíbil jsem si, že to překonám,“ přiznal deníku Aha!, co mu komplikovalo natáčení.

720p 360p
Dukla 61 je příběhem velké tragédie a skutečného filmařského umu.

Záchod

Jakmile herci překonali strach ze stísněného prostoru, museli ustát další nepříjemnost. A to dost intimní! Stejně jako havíři si totiž neměli kam odskočit. „Ten pocit, když po třech kilometrech dojdete na lokaci a chytne vás to a víte, že štáb na vás nemůže tak dlouho čekat, je divný. Bez cigaret, bez papíru – prostě na partyzány,“ prozradil Robert Mikluš alias Eda Slonka. „Dokonce jsem vypsal během natáčení odměnu pět piv za odvahu jít na záchod dole. Asi nejvíc piv jsem zaplatil Marku Taclíkovi,“ směje se.

Více si přečtěte na webu Blesk.cz.

 

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1