Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zdravotníci bijí na poplach. Světem se šíří nebezpečná bakterie kapavky a antibiotika s ní nic nezmůžou

Zdravotníci bijí na poplach. Světem se šíří nebezpečná bakterie kapavky a antibiotika s ní nic nezmůžou

Nejméně ve třech případech už lékaři potvrdili nákazu neléčitelnou „superbakterií“ kapavky, která je odolná vůči antibiotikům. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto mluví o „velmi závažné situaci“. Potvrzují se tak nejhorší prognózy, o kterých se hovoří už delší dobu. Odborníci totiž poslední měsíce varují, že se lidstvo ocitá na vrcholu „post-antibiotické éry“, kdy se některé nemoci mohou stát neléčitelnými. Podle aktuálního prohlášení oborníků z WHO tak „bylo jen otázka času“, než budou antibiotika používaná k léčbě kapavky k ničemu. 

„Kapavka je velmi chytrá bakterie,“ vysvětluje specialistka na lidskou reprodukci zdravotnické agentury OSN Teodora Wiová. „Pokaždé, když je zaveden nový druh antibiotik určený k její léčbě, bakterie si vůči nim začne vyvíjet odolnost,“ dodává odbornice ze Světové zdravotnické organizace, podle které se touto sexuálně přenosnou chorobou ročně nakazí až 78 milionů lidí.

Kapavka představuje vysoce nakažlivé onemocnění, které napadá lidské genitálie, konečník a krk. Infekce s sebou často nenese žádné příznaky, následně ale může vést k zánětlivým onemocněním pánve, mimoděložnímu těhotenství a neplodnosti nebo dokonce ke zvýšení rizika nákazy virem HIV.

Jak Wiová sdělila pro britský deník The Guardian, nebezpečná superbakterie kapavky se objevila u tří pacientů ve Francii, Španělsku a Japonsku, u kterých žádné z dnes dostupných antibiotik nezabralo. „Jedná se o případy, které mohou infikovat jiné pacienty,“ říká odbornice z WHO. „Tyto případy mohou být jen špičkou ledovce, protože systémy pro diagnostiku a hlášení neléčitelných infekcí chybí hlavně v zemích s nižšími příjmy, kde je kapavka mnohem častější,“ varuje Wiová.

WHO sleduje odolnost bakterií kapavky dlouhodobě a nejnovější studie ukázala, že v letech 2009 až 2014 existovala „obecně rozšířená“ odolnost vůči prvním antibiotikům zvaných ciprofloxacin, „zvyšující se“ odolnost vůči azithromycinu a „vyvinutá“ odolnosti vůči naposledy objeveným, širokospektrálním antibiotikům známým jako cefalosporiny.

Právě cefalosporiny dnes ve většině zemí zůstávají jedinými antibiotiky, která jsou při léčbě kapavky stále účinná. I ty však zabírají čím dál méně – odolnost vůči nim zaznamenali lékaři už v 50 zemích světa. Podle ředitele Globálního partnerství pro výzkum a vývoj antibiotik Manica Balasegarama je situace „děsivá“ a je potřeba hledat léky nové.

V současnosti vědci pracují na vývoji tří nových antibiotik, která by měla najít využití právě při léčbě kapavky. Nelze však zaručit, že projdou i závěrečnými testy a dostanou se na trh. „Jakákoliv nová léčba by měla být dostupná každému, kdo jí potřebuje, a musí být používána vhodným způsobem tak, aby se odolnost vůči lékům co nejvíc zpomalila,“ dodává Balasegaram. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1