Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ze severního pólu bude možná brzo jižní. Odborník ale varuje před vytvářením katastrofických scénářů

Ze severního pólu bude možná brzo jižní. Odborník ale varuje před vytvářením katastrofických scénářů

Magnetické pole Země je proměnné. Tím pádem není pozice severního a jižního magnetického pólu stálá a v průběhu času se mění. Vědecké výzkumy dokonce ukázaly, že naposledy před 780 tisíci lety se pozice severního a jižního magnetického pólu vzájemně prohodily. K takovému jevu dochází v určitých intervalech pravidelně a několik indicií naznačuje, že k dalšímu posunu se schyluje právě teď.

Mají to dokládat data ze tří satelitů typu Swarm, které sílu magnetického pole monitorují. Podle Jana Koláře z České kosmické kanceláře tyto satelity ukazují, že slábnutí magnetického pole, které jejich přesun může doprovázet, je až 10krát rychlejší, než předpovídal model, který překlopení pólů předpokládá v průběhu příštích 2 tisíc let. „Průkazné to však není, protože oblasti se slabším polem se vyskytují hlavně nad americkým kontinentem, zatímco nad Asií naopak pole zesiluje,“ doplňuje Kolář. Během posledních dvou stovek let zeslábla magnetická ochrana Země až o 15 procent.  

Získaná data však vyvolávají otázky, jak může změna magnetických pólů ovlivnit život na Zemi. Magnetické pole Země totiž zajišťuje planetě zejména ochranu před radiací doprovázející sluneční paprsky. „Data o minulých překlopeních magnetického pole nenesou žádné stopy po doprovodných katastrofách, jako je vyhynutí živočichů nebo zvýšená radiace. Tehdy ale nebyly civilizační systémy. Dá se očekávat, že změna by byla rizikem zejména pro telekomunikační a elektrické rozvodné sítě, družicové navigační systémy. Jinak ale chybí znalosti o tom, jak by větší změna magnetického pole na život lidí i živočichů zapůsobila,“ vysvětluje Jan Kolář. 

Podobné stanovisko zaujala ve své zprávě i NASA, která tvrdí, že i v případě, že oslabené magnetické pole propustí na povrch planety větší množství radiace, její dávky nebudou pro člověka nebezpečné. Otázkou však zůstává, jak by nově vzniklé podmínky ovlivnily fungování satelitů. Proces přesunu magnetických pólů nicméně trvá až tisíce let a proto se předpokládá, že lidstvo by své satelity dokázalo upravit. 

Výraznější pohyb magnetických pólů zažila Země naposledy před 40 tisíci lety. Tehdy se póly dostaly až na úroveň rovníků. Místo přehození pozic se ale nakonec vrátily na své původní pozice s tím, že celý proces trval stovky let. Dnes severní pól dlouhodobě cestuje mezi polárními oblastmi Kanady a Sibiří.

Zemřel Stephen Hawking. Jeho život si můžete připomenout zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1