Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ze sirotčince mezi nejbohatší lidi světa. Senzační příběh krále brýlí Leonarda Del Vecchia

Ze sirotčince mezi nejbohatší lidi světa. Senzační příběh krále brýlí Leonarda Del Vecchia

Když se tento týden italský výrobce oční optiky Luxottica dohodl s francouzskou společností Essilor na fúzi v hodnotě 1,2 bilionu korun, v Česku tato informace nikoho příliš neoslovila. Příběh zakladatele italské firmy Luxottica Leonarda Del Vecchia je přitom jako vystřižený z románu. Vyrostl v sirotčinci, byl chudý, ale pracovitý a dokázal vybudovat impérium s oční optikou. Právě jemu vděčíme za slušivé a moderní obroučky brýlí. Dnes vlastní mimo jiné i oblíbenou značku Ray-Ban. 

Narodil se v chudé rodině. Otec zemřel ještě před jeho narozením a matka nedokázala sama uživit čtyři děti. Vyrůstal tedy v sirotčinci a už ve čtrnácti začal pracovat v továrně na výrobu autodílů a dílků na brýle.

Tam se naučil pracovat s kovem. Del Vecchio byl nesmírně pracovitý a po nocích se vzdělával. Ještě jako teenagera ho napadla myšlenka, která nám dnes připadá naprosto samozřejmá, tehdy ale nebyla – tedy, že brýle mohou být hezkým módním doplňkem. O obroučkách brýlí uvažoval jako o něčem víc než jen pomůcce ke zlepšení zraku.

Jeho nápad se osvědčil. V šestadvaceti založil firmu Luxottica, která vyráběla obruby na zakázku. Jak se sám v jednom rozhovoru svěřil, takový typ práce mu po nějaké době přestal vyhovovat. Pocítil totiž strach ze závislosti. „Jako dodavatel v podstatě vkládáte osud do rukou někoho jiného,“ vysvětlil. V roce 1967 začal tedy brýle vyrábět pod vlastní značkou Luxottica. 

Během let se kromě samotných obrub soustředil na všechny aspekty podnikání. Další pochyby totiž přišly, když jeden americký distributor koupil méně, než Del Vecchio očekával. „Začal jsem se strachovat. Pořád jsem přemýšlel nad tím, co by se stalo, kdyby to udělali všichni,“ svěřil se. Zaměřil se tedy na to, aby získal podíl v distribučních firmách, kterým nejvíce věřil. Od toho byl už jen krůček od vlastních prodejen.

V roce 1990 pak vstoupil na Newyorskou burzu cenných papírů a postupně začal skupovat nejznámější značky. Do jeho portfolia dnes patří Ray-Ban, Persol, Oakley nebo Sunglass Hut. Během desítek let vybudoval také silné obchodní vazby s nejprestižnějšími světovými módními firmami, jako je třeba Armani.

Jeho strach z budoucnosti se promítl i do stylu vedení společnosti. V roce 2014 například vyvrátil spekulace o tom, že by do vedení firmy zaměstnal některého ze svých šesti potomků. „Děti zůstávají dětmi. Můžete vyhodit důležitého vedoucího pracovníka, ale není možné vyhodit jedno z vlastních dětí,“ konstatoval pragmaticky pro americký server Bloomberg.

Při příležitosti svých osmdesátých narozenin v roce 2015 všem svým italským zaměstnancům rozdělil akcie firmy v hodnotě 9 milionů eur. Podle něj by se totiž bez loajálních pracovníků nikdy tak daleko nedostal. Celosvětově dnes zaměstnává necelých 80 tisíc lidí a je druhým nejbohatším člověkem Itálie. Jeho jmění se odhaduje na 18,5 miliardy dolarů.     

Letos, kdy mu bude 82 let, se stane generálním ředitelem i výkonným předsedou sloučené skupiny. Ta ponese název EssilorLuxottica. 

Co ho žene stále kupředu? „Motivace. Pramení to z mého strachu z toho, že bych byl závislý na jiných,“ prohlásil Del Vecchio.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744