Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zelení i po smrti. Trend biokremací přichází do Evropy

Zelení i po smrti. Trend biokremací přichází do Evropy

Nový trend pro ty, kteří chtějí zanechat co nejmenší uhlíkovou stopu i po smrti pomalu dobývá Evropu. Pokud nechcete zabírat místo na hřbitově ani spotřebovat spoustu energie během kremace, zkuste třetí cestu. Biokremace oproti běžné kremaci spotřebuje jen desetinu energie a životní prostředí zatížíte jen dvacetinou oxidu uhelnatého.

Jak biokremace – odborně alkalická hydrolýza – funguje? Po smrti je nebožtík zahříván za vysokého tlaku v nádobě s louhem na teplotu 160 stupňů Celsia. Tím se postupně naprosto rozpustí, kosti se pak rozpadnou na prach. Celý proces trvá tři až čtyři hodiny.

Ačkoli to může znít děsivě, je biokremace populární především ve vybraných státech USA a v Kanadě. Server BBC nicméně upozorňuje, že metoda přichází i do Velké Británie.

"Celý proces je pro vaše nejbližší mnohem citlivější, než je nechat sežehnout několikasetstupňovým plamenem," říká Dale Hilton, vlastník firmy, která se biokremace specializuje. "Je to jako sedět ve vaně a nechat vodu, aby vás omyla až na kost," dodává s tím, že zbylé kosti se díky metodě rozpadnou na prach. 

Oproti standardním metodám jako je pohřbívání či „běžná“ kremace, má biokremace několik výhod. Není zapotřebí místa na hřbitově, což je při současném počtu lidí na Zemi - 7.5 miliardy - nezanedbatelný benefit. Především však nezatěžuje planetu – nízké emise oxidu uhličitého či spotřebované energie jsou jasným přínosem této metody posledního odpočinku.

Mezi další výhody patří například to, že před procesem není nutné vyndavat kardiostimulátor či jiné operativně vložené předměty. A pro některé lidi má smysl i spirituální podstata. 

Alkalická hydrolýza však rozhodně není nejkurióznější možností, jak začít svůj posmrtný život. V Tibetu může nebožtík být v souladu s tradicí roztrhán dravými ptáky a třeba ve Švédsku zase extrémně zmrazen kapalným dusíkem a následně rozložen pomocí vibrací.

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1