Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zeman s Kiskou mají naplánovanou jízdu historickým vlakem, připomenou výročí založení Československa

Zeman s Kiskou mají naplánovanou jízdu historickým vlakem, připomenou výročí založení Československa

Český a slovenský prezident Miloš Zeman a Andrej Kiska na konci července společně cestou historickým vlakem připomenou vznik Československa a prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Historickou soupravou pojedou obě hlavy států z Hodonína, Masarykova rodiště, do slovenských Topoľčianek, kde měli českoslovenští prezidenti své letní sídlo.

Společná jízda je naplánována na neděli 29. července. Oba prezidenti se setkají v Hodoníně, kde se Masaryk narodil. U místní sochy prvního československého prezidenta položí květiny. Na nádraží je bude čekat historická vlaková souprava tažená parní lokomotivou. Zařazen do ní bude i salonní vůz Aza 80, který byl v roce 1930 vyroben přímo pro Masaryka k jeho 80. narozeninám. TGM ho prvně použil při cestě na zotavenou na francouzskou Riviéru. Později jím jezdil po Československu i do zahraničí. Vůz byl zařazen i ve smutečním vlaku, který v září 1937 převážel tělo Masaryka do Lán. Později ho používal i třeba protektorátní prezident Emil Hácha a v květnu 1945 jím do Prahy přijel prezident Edvard Beneš.

Ve vlaku by měl prezidenty na asi čtyřhodinové cestě doprovázet například zástupce Českých drah nebo slovenský historik, který se specializuje na působení Masaryka na Slovensku. Pro státníky bude připraven oběd a jednat také budou mezi čtyřma očima. V Topoľčiankách bude nachystána další připomínka Masaryka. Odpoledne Zeman odletí zpět do ČR.

Vybrané datum je podle Jindráka symbolické, protože 29. července 1923 poprvé Masaryk přijel na zámek v Topoľčiankách. Poznamenal, že český prezident navštíví Slovensko potřetí za poslední rok. V zemi byl v prosinci na závěr svého prvního funkčního období, poté na Slovensko odjel na svou první zahraniční cestu po znovuzvolení.

Nynější cesta má kromě Masaryka připomenou především letošní velké výročí 100 let od vzniku Československa. Prezidenti by se opět měli potkat na konci října, kdy oslavy vyvrcholí. Nejprve je Kiska pozván na 28. října do Prahy, kde pravděpodobně společně absolvují některé z připomínkových akcí. Zeman by naopak mohl o dva dny později navštívit Slovensko, které si připomene 100 let od podpisu Martinské deklarace. V ní zástupci Slovenska vyhlásili pro slovenský národ právo na sebeurčení a nezávislost a přihlásili se ke vzniku samostatného česko-slovenského státu.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1