Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Země k pronájmu. Džibutsko drží prst na tepně obchodu, hostí nejvíc vojenských základen

Země k pronájmu. Džibutsko drží prst na tepně obchodu, hostí nejvíc vojenských základen

Většina lidí ani netuší, kde Džibutsko leží. Pro malý a na poměry Afriky bezpečný a politicky stabilní stát u ústí Rudého moře je ale právě jeho poloha hlavní devizou. Země žije do velké míry z přístupu k Rudému moři, kudy proudí pětina světového obchodu. Možná ještě podstatnější je ale pro Džibutsko přítomnost zahraničních posádek, díky nimž do rozpočtu plynou stovky milionů dolarů ročně. Své základny mají v zemi Spojené státy, Čína, Japonsko, Francie nebo Itálie. 

Když Džibutsko získalo v roce 1977 svou nezávislost, byla v zemi jedna ulice, jedna střední škola a dva doktoři. Od té doby se ale změnilo mnohé. Džibutsko si uvědomilo, že má konečně možnost využít toho, co mu jeho jinak poněkud skoupé sudičky daly do vínku - geografickou polohu.

Džibutsko je pro námořní dopravu tím, čím je londýnské Heathrow pro dopravu leteckou. Je lícem Suezského průplavu, branou do Rudého moře i Indického oceánu a prstem na tepně světového obchodu, jehož pětina proudí právě tudy.

Džibutsko má ale strategickou polohu bez ohledu na moře a oceány. Je to jen co by kamenem dohodil do Jemenu na Blízkém východě, leží u stále piráty oblíbeného Adenského zálivu a do Čadu a Nigérie to k hnutí Boko Haram rovněž není daleko. Když se do rovnice dosadí relativní politická stabilita a eminentní důležitost pro mezinárodní obchod, je jasné, proč žádný jiný stát nemá tolik cizích vojenských základen jako právě Džibutsko.

Spojené státy zde mají svou jedinou vojenskou základnu v Africe, Číňané první základnu na světě. Japonci zde vybudovali první vojenskou základnu od konce druhé světové války a jsou zde zastoupeni i Italové či bývalá koloniální velmoc Francie. Navíc zde vojenskou základu staví Saudská Arábie a zájem projevili Rusové, Turci či Indové. Prťavé Džibutsko je na roztrhání.

Pro zemi jde v první řadě o výborný byznys. Od Číňanů za pronájem inkasuje sto milionů dolarů ročně, Američané platí o něco méně. To na zemi, která měla loni HDP jen něco přes dvě miliardy dolarů, není zanedbatelný příjem. Zejména pokud spolu s těmito penězi proudí – hlavně čínské – finance i do infrastrukturních projektů.

A vojenská přítomnost téměř všech světových velmocí Džibutsku přináší i další benefity – většina teroristických organizací si nejspíše dvakrát rozmyslí, než tam založí vlastní základnu. Přicházejí ale i specifické problémy. 

Začalo to soupeřením mezi francouzskými a japonskými vojáky o přízeň místních prostitutek, pokračovalo snahou amerických a čínských vojáků nafotit každý kousek technologie protějšího vojenské báze.

V poslední době ale zašly škodolibosti ještě dál. „Číňané naše letadla oslňují lasery,“ stěžují si Američané, kteří zaznamenali až deset takových incidentů. Několik pilotů kvůli tomu dokonce utrpělo poranění rohovky. Čína však vinu odmítá. „My za to nemůžeme a vy si raději ověřte fakta, než začnete do světa vytrubovat takové fámy.“

Pro Džibutsko jsou ale tyto žabomyší války vedlejší. Pro zemi je podstatný příliv tvrdé měny, který zatím neustává. 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744