Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zlatou palmu si z Cannes veze Švéd Östlund. Bodovalo jeho drama The Square

Zlatou palmu si z Cannes veze Švéd Östlund. Bodovalo jeho drama The Square

Nejvyšší ocenění, Zlatou palmu, získalo dnes na mezinárodním filmovém festivalu v Cannes koprodukční drama The Square švédského režiséra a scénáristy Rubena Östlunda. Film vypráví o kurátorovi muzea, který chystá výstavu o toleranci a solidaritě, jejíž dopady mají nedozírné následky.

Östlund netajil při příchodu pro cenu velké nadšení. "Je to skvělý film a skvělý tým. Doufám, že budeme moci opět spolupracovat," prohlásil autor filmu Vyšší moc, který na festivalu v Cannes v roce 2014 získal cenu poroty.

Velkou cenu poroty obdržel francouzský snímek 120 battements par minute (120 tepů za minutu) režiséra Robina Campilla. Příběh se odehrává na začátku 90. let minulého století a jeho hlavními hrdiny jsou aktivisté bojující proti šíření AIDS.

Cenu za nejlepší režii si odnesla americká režisérka Sofia Coppolová za snímek Oklamaný odehrávající se na pozadí občanské války Severu proti Jihu.

Cenu za nejlepší mužskou roli ve filmu You Were Never Really Here o válečném veteránu usilujícím o záchranu mladé dívky před obchodníky s bílým masem získal americký herec Joaquin Phoenix. Cenu za nejlepší ženskou roli v německém filmu Aus dem Nichts (Zničehonic) dostala německá herečka Diane Krugerová, která hraje ženu, jejíž manžel a syn přišli o život při bombovém atentátu.

Cenu poroty obdržel ruský režisér Andrej Zvjagincev za snímek Něljubov (Neláska). Tam se hlavní hrdina vyrovnává s rozchodem rodičů a trpí nedostatkem lidských citů a samotou.

Cenu za nejlepší scénář obdrželi hned dva tvůrci: Řek Jorgos Lanthimos za snímek The Killing of a Sacred Deer a Britka Lynne Ramsayová za film You Were Never Really Here.

Porotu na letošním 70. festivalu vedl španělský režisér Pedro Almodóvar. Jejími členy byli také americký herec Will Smith, italský režisér Paolo Sorrentino nebo skladatel filmové hudby Gabriel Yared.

Mezinárodní filmový festival v Cannes se poprvé konal v roce 1946. Hlavní festivalová cena, Zlatá palma, však byla poprvé udělena v roce 1955. Loni se z ní těšil britský režisér Ken Loach, který ji dostal za sociální drama Já, Daniel Blake.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1