Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zlínský festival letos uvede 300 filmů z 55 zemí, z toho 199 premiérově

Zlínský festival letos uvede 300 filmů z 55 zemí, z toho 199 premiérově

Mezinárodní filmový festival pro děti a mládež ve Zlíně v letošním 58. ročníku uvede premiérově 199 filmů, z toho 18 ve světových, mezinárodních či distribučních premiérách. Patří mezi ně například islandský film Falconi, slovensko-český Backstage, kanadský Jinam, turecký Výprava k jezeru nebo snímek 72 hodin v Bangkoku českého režiséra a producenta Lubomíra Haltmara, ke kterému složil hudbu Andrea Morricone. Novinářům to při dnešní zahajovací tiskové konferenci festivalu řekla jeho umělecká ředitelka Markéta Pášmová. Festival nabídne celkem 300 snímků z 55 zemí. Nejstarší a největší filmová přehlídka svého druhu potrvá do 2. června.

Letošní ročník festivalu reflektuje sté výročí vzniku Československa, téma se promítne do tří sekcí, v nichž bude promítnuto 43 československých snímků. „V první z nich představíme kolekci osmnácti českých a slovenských dětských filmů a pohádek sestavenou hereckými a filmovými osobnostmi, doplněnými jejich autentickými vzpomínkami. Řada z nich přijede svůj oblíbený film na festival uvést,“ řekla Pášmová. Další sekce vyzdvihne fenomén československé filmové hudby, retrospektivní sekce bude zaměřena i na tvorbu Oty Hofmana, který by letos oslavil 90. narozeniny.

Festival se také zaměří na 120. výročí vzniku prvních českých filmů, připraven je komentovaný blok filmů Jana Kříženeckého z konce 19. století, v Biografu v parku se budou za klavírního doprovodu promítat československé němé komedie. Část programu je věnovaná rakouské kinematografii. Letos je nově zařazená sekce věnovaná americkému nezávislému filmu pro mládež American Teen.

Z celkového počtu 300 filmů je 169 soutěžních. „O ceny bude soutěžit 33 celovečerních snímků, 62 krátkých filmů animovaných a 74 krátkých studentských filmů,“ uvedla Pášmová. Novou soutěžní kategorií jsou letos evropské dokumenty pro děti a mládež.

Zlatý střevíček za mimořádný přínos kinematografii pro děti a mládež převezmou herci Magda Vášáryová a Jaromír Hanzlík. Za mimořádný přínos světové kinematografii dostane Zlatý střevíček Andrea Morricone. Na chodníku slávy před Velkým kinem budou odhaleny hvězdy se jmény herců Ivany Andrlové a Maroše Kramára.

Doprovodný program festivalu nabídne divadelní představení, koncerty, workshopy, přednášky, výstavy, interaktivní a benefiční programy, sportovní i společenské akce. Ve městě vznikla řada zón, koncertní či divadelní. "Změny se dočkala letos i zóna Hravé podzámčí v Sadu Svobody, která bude více zaměřená na pohybové aktivity pro děti. Poprvé se uskuteční i speciální Industry party v 94. budově továrního areálu, budeme se věnovat bezpečnosti v online prostředí a sílícímu trendu youtuberingu. Nově bude možné sledovat festivalové dění prostřednictvím speciálního televizního kanálu na festivalovém webu a mobilní aplikace," řekla výkonná ředitelka festivalu Jarmila Záhorová.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1