Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Změny klimatu ohrožují leteckou dopravu. Příště můžete zůstat i s kufry na letišti

Změny klimatu ohrožují leteckou dopravu. Příště můžete zůstat i s kufry na letišti

Klimatické změny se mohou výrazně dotknout i lidí, kteří k cestování využívají leteckou dopravu. Pokud na Zemi stoupne teplota a počet výrazně horkých dnů, společnosti budou muset snižovat váhu svých letadel, protože extrémně teplé počasí ovlivňuje jejich letové schopnosti. Jednou z možností je i omezení počtu pasažérů.

Během tří horkých dnů na konci června musely aerolinky v americkém Phoenixu zrušit 57 regionálních letů. Zastavila je teplota přesahující 49 stupňů Celsia. Vyšší počet takových dnů se v budoucnu může dotknout mnoha cestujících.

Letadla mají problém se za vysokých teplot odlepit od země. Teplý vzduch je míň hustý, klesá vztlak a motory musí vyvinout větší výkon. V takovém případě mohou aerolinky let zrušit, čekat na ochlazení nebo snížit váhu stroje. Toho mohou dosáhnout buď tak, že natankují méně paliva, zmenší náklad nebo na palubu nepustí některé pasažéry.

„V budoucnu uvidíme více letadel, která nebudou moci vzlétnout,“ domnívá se profesor meteorologie na Univerzitě v Readingu Paul Williams. Stále častější tak bude zpřísňování váhových limitů. „Pokud nebudou aerolinie moci dál snižovat náklad, přistoupí ke snížení počtu pasažérů,“ praví Williams.

Vědci z Kolumbijské university v roce 2015 předpověděli, že v do roku 2050 se má počet takových horkých dnů zvýšit až čtyřnásobně. To by znamenalo, že mnoho pasažérů zůstane čekat se svými zavazadly na letišti, protože jim posádka nepovolí nástup na palubu.

Problém se týká především menších letadel. Například velký Boeing 737 si s vysokými teplotami umí poradit lépe. Jednak ho omezuje teplota až nad 54,5 stupně Celsia, ale hlavně většinu letů zvládne jen s částečně naplněnou nádrží.

Klimatické změny zřejmě ovlivní i další aspekty letecké přepravy. Extrémní počasí povede k častějším turbulencím, stoupající hladina moří zase ohrozí některá letiště například na ostrovech.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1