Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Znečištěný vzduch poškozuje mozek a snižuje inteligenci, tvrdí studie. Nebezpečí může hrozit i vám

Znečištěný vzduch poškozuje mozek a snižuje inteligenci, tvrdí studie. Nebezpečí může hrozit i vám

Pokud je člověk dlouhodobě vystaven znečištěnému ovzduší, poškozuje to jeho mozek. Podle studie, kterou v pondělí publikoval tým americko-čínských vědců, zhoršuje špatné ovzduší poznávací schopnosti. Riziko zdravotních obtíží přitom roste s věkem a je vyšší u mužů s nižším vzděláním. 

Vědci po čtyři roky (mezi lety 2010 a 2014) zkoumali matematickou a jazykovou zdatnost na standardizovaných testech u přibližně 20 tisíc lidí z Číny starších deseti let. Jejich výsledky pak porovnávali s tím, jaké jsou v místech, kde testované osoby žijí, úrovně znečištění oxidem dusičitým, siřičitým a částicemi prachu s průměrem do deseti mikrometrů.  

„Přinášíme důkaz, že vliv smogu na verbální testy je patrnější s věkem, a to zejména u mužů s nižším vzděláním,“ tvrdí studie. Xi Chen, který se podílel na výzkumu, pro deník Guardian uvedl, že dopady znečištění na inteligenci jsou tak velké, že to lidem snižuje úroveň jejich vzdělání zhruba o jeden rok. „Což je obrovské,“ dodal s tím, že nejhorší dopad má smog na osoby starší 64 let, muže a lidi s nižším vzděláním. 

Znečištěné ovzduší podle studie také zvyšuje pravděpodobnost výskytu degenerativního onemocnění, jako je Alzheimerova choroba a další formy demence.

Ačkoliv výzkum probíhal v Číně, experti podle serveru BBC věří, že by se výsledky analýzy daly aplikovat celosvětově. Tvrdí totiž, že nebezpečně znečistěný vzduch dýchá více než 80 % obyvatel větších měst.

Kvůli znečištěnému vzduchu podle Světové zdravotnické organizace předčasně zemře až na 7 milionů lidí ročně. 

720p 480p 360p 240p
Časosběr ukazuje, jak se Peking halí do smogu

„Tato nejnovější studie se shoduje s předchozími výzkumy. Nového je na ní ale to, že se zaměřuje na situaci v Číně a na fakt, že ve srovnání s předešlými studiemi je velmi podrobná. Nové je i to, že rozlišuje podle pohlaví a podle věku,“ řekl serveru BBC Derrick Ho z hongkongské technické univerzity, který se dlouhodobě zabývá účinky vnějšího prostředí na zdraví jednotlivce.

Jedním z důvodů, proč jsou smogem nejvíce ohroženi starší a méně vzdělaní muži, může být dle vědců skutečnost, že často pracují manuálně a venku. Tím pádem jsou výše zmíněným látkám vystavení mnohem více než ostatní.

„Naše závěry o škodlivém vlivu znečištěného ovzduší na kognitivní funkce – zejména u stárnoucí populace – naznačují, že smog může mít na společnost mnohem větší vliv, než se dosud předpokládalo,“ cituje BBC ze závěrů studie. Xi Chen z Yaleovy univerzity upozorňuje, že u starších lidí (nad 55 let) může být velmi těžké zmírnit vliv škodlivin, protože se kumulují s věkem.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1