Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Znepokojivé závěry vědecké studie: Kdo ztratí práci, riskuje mrtvici

Znepokojivé závěry vědecké studie: Kdo ztratí práci, riskuje mrtvici

Jestliže ztratíme práci, zvyšuje se pravděpodobnost cévní mozkové příhody (mrtvice). A nejen to: rovněž návrat do zaměstnání po dlouhém období nečinnosti ohrožuje mrtvicí především muže středního věku, méně pak ženy. S odkazem na vědeckou studii to píše italský deník Corriere della Sera.

Potvrzuje to studie zveřejněná na stránkách časopisu Stroke vydávaného American Heart Association. Avšak tato studie byla uskutečněna v Japonsku a je zpochybňována. V této zemi totiž pracovní trh umožňuje zaměstnání na dobu neurčitou, podobně jako v Itálii. Naopak ve Spojených státech je zaměstnání méně garantováno.

Vědci analyzovali dopad ztráty zaměstnání a opětovného návratu do práce u více než 20 000 mužů a 19 000 žen ve věku od čtyřiceti do devětapadesáti let. Ukázalo se, že nezaměstnaní jsou vystaveni většímu riziku vzniku mrtvice jak ischemické (kdy dojde k ucpáním některé mozkové cévy krevní sraženinou), tak hemoragické (kdy je příčinou prasknutí některé z cév a následné krvácení do mozku). Ve studii však nebyli rozlišeni ti, kdo byli propuštěni, a ti, kdo ztratili práci z jiných důvodů. Ukázalo se rovněž, že lidé, kteří se vracejí do zaměstnání, jsou vystaveni riziku mrtvice stejně jako ti, kdo už práci nenašli.

V případě ztráty zaměstnání není těžké najít vysvětlení: již mnohé studie ukázaly, jak taková situace souvisí se zvýšením stresu spojeného s ekonomickými problémy, se stigmatem, jež vede k sociální izolaci, ke ztrátě vztahů na pracovišti a k rozpadu manželství. Všechny tyto situace mohou vést k nadměrnému užívání alkoholu a kouření, a to jsou faktory přispívající ke vzniku mrtvice.

A co se děje s těmi, kdo se do zaměstnání vrátili? Četné studie uskutečněné v západních zemích ukázaly, že opětovné zapojení do pracovního procesu s sebou přináší snížení psychického stresu, omezení pití alkoholu a kouření a znepokojení ohledně finanční situace. To vše je zdraví prospěšné.

Avšak výzkum provedený v Japonsku zdůrazňuje jiné okolnosti, které vysvětlují zvýšené riziko mrtvice u těch, kdo práci znovu našli. První z nich spočívá v tom, že ten, kdo se musí vyrovnat s novým zaměstnáním, se cítí být více nejistý, protože to předešlé ztratil, a vyhýbá se návštěvám u lékaře. Za druhé: nová práce je většinou méně odměňována než předešlá a to je zdrojem stresu. Za třetí: někteří lidé ztratili práci kvůli nemoci a to je omezuje i v novém zaměstnání.

Tyto výsledky však neplatí pro ženy. Jak je to možné? Některé ženy opouštějí zaměstnání z rodinných důvodů (narození dítěte atd.) a pak se do něho bez problémů vracejí. Alespoň tak je to v Japonsku. Výsledky japonské studie však nelze brát za bernou minci, a to i proto, že se nerozlišuje mezi těmi, kdo opustili zaměstnání dobrovolně, a těmi, kdo byli propuštěni, a nepřihlíží se tu k dalším faktorům, které mohou riziko mrtvice zvýšit.

Studie nás přesto vede k zamyšlení. Situace na japonském pracovním trhu může být poučná i pro nás. A zde je závěr studie: „Jistota zaměstnání v produktivním věku může pomoci snížit riziko mrtvice.“ To je poselství pro Japonce, ale snad také pro nás.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1