Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zpověď džihádistky, která dezertovala: „Mučení žen jsem si užívala, zvlášť před zraky příbuzných“

Zpověď džihádistky, která dezertovala: „Mučení žen jsem si užívala, zvlášť před zraky příbuzných“

Před svou dezercí byla členkou obávané brigády ženských bojovnic al-Chansá, která působí na územích ovládaných islámskými radikály. Mučení syrských žen ji působilo radost, zejména v momentech, kdy se tak dělo před očima členů jejich rodin. Evropanky, které slouží v ženských brigádách přirovnávaných k nacistickému gestapu, se podle teprve pětadvacetileté britské džihádistky v mučení vyžívají a jsou známé svou krutostí.

Pětadvacetiletá Hajer se k brigádě ženských bojovnic al-Chansá přidala v první vlně rekrutů v roce 2014. Po několika letech dezertovala a se svou zkušeností se svěřila zahraničním novinářům.

„Spoustu jejich džihádistických sloganů jsou jen lži,“ začíná své vyprávění. K teroristické organizaci se přidala jen několik dní poté, co byla založena. „ISIS prolomil typický zvyk jiných islamistických militantních skupin a umožnil ženám, aby se připojily k organizaci a dostaly se na vysoké pozice ve vedení. Takový druh propagandy oslovil mnohé ženy a dívky,“ pokračuje Hajer.

Hlavním úkolem ženských džihádistek je v islamistických městech a vesnicích dohlížet na dodržování pravidel Koránu. Jakýkoliv prohřešek se trestá, například bičováním. Ženy jsou zahaleny do černých burek a vyzbrojeny kalašnikovy. Podle informací, které dříve prosákly do médií, se mezi nimi nachází i několik desítek Britek.

Podle Hajer, která také pochází ze Spojeného království, právě Britky patří mezi nejkrutější bojovnice, které se vyžívají v sadistických praktikách při mučení. „Evropanky jsou mnohem sadističtější a více násilnické než ostatní ženy,“ uvedla.

Hajer si mučení žen také užívala. „Mučení syrských žen jsem si užívala zejména tehdy, když u toho byli otcové nebo manželé mučených,“ řekla novinářům.

Prozradila také, že byla očitým svědkem umučení jordánského pilota, který se spolu se svým strojem zřítil v roce 2014 u syrského města Rakká. To je považováno za baštu sunnitských radikálů. O několik měsíců později teroristé Maáza Kasásbu zaživa upálili a jeho popravu natočili na video.

„Pamatuji si, jak ho Um Salama a Um Rayan (ženy z brigády al-Chansá; pozn. red.) mučily. Bylo to to nejbrutálnější mučení, které jsem kdy viděla,“ uvedla Hajer.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1