Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Cesta do Indonésie: Jak jsme vylezli na Mt. Rinjani

Cesta do Indonésie: Jak jsme vylezli na Mt. Rinjani

Minulý rok jsem se vydal s mojí maminkou navštívit mého bratra do Singapuru, kam se před pár lety odstěhoval i s rodinou. Jelikož nejsem úplně městský člověk, rozhodli jsme se využít levných přeletů v této části Asie a vyrazili jsme na Lombok zdolat úchvatnou sopku Mt. Rinjani.

Již po příletu na ostrov na nás překvapilo, o jak turistickou oblast jde. Ano, je to vedle Bali, kam se sjíždí všichni cestovatelé světa toužící po odpočinku. Ale od několika zdrojů jsem měl informaci, že Lombok je mnohem méně turistický než její západní bratr. V tom případě bych nechtěl vidět, jak to na Bali musí vypadat!

Po příletu si nás na letišti vyzvedává jakýsi delegát společnosti, která nám zprostředkuje zdolání sopky. Mt. Rinjani je součástí přírodní rezervace a člověk tam bohužel nesmí bez doprovodu, takže jediná šance je vypravit se na místo s takovouto společností, která vám poskytne i zázemí v podobě průvodce a kuchaře po dobu strávenou na hoře. Pro mě neobvyklý luxus, ale co už. Objíždíme v autě téměř celý ostrov, až nakonec zastavíme u velice pěkného stavení, kde přespíme v dřevěné chatrči. Ráno na nás čeká už bohatá snídaně se spoustou ovoce, které si s chutí dáme. Po chvíli přijíždí majitel cestovky a dává nám organizační informace.

Poté se objevuje náš guide s kuchařem, vyrážíme nakoupit suroviny a jedeme směr úpatí Rinjani. Zde se zastavujeme v místní kanceláři vyřídit dokumenty a po chvíli už bereme batohy a vyrážíme na dvoudenní výšlap. První část ubíhá poměrně rychle, nejde se do velkého kopce, náš průvodce se trochu trápí, protože to je letos prý jeho první výšlap. A cigarety na každém kilometru mu taky asi nepřidaly. Po chvíli se začne cesta zvedat kolmo na sopku a tady nás čeká ten nejnáročnější úsek.

Paprsky Slunce jsou nelítostné a teplota kolem 30 stupňů nás nutí hledat stín, kde to lze. Konečně po pár hodinách dolézáme do sedla, kde postavíme stany. Pokračovat v cestě budeme ve 2 ráno, abychom na vrchol dorazili dostatečně brzo a mohli pozorovat východ Slunce. Zatím nás v tábořišti ale čeká výborná večeře od našeho kuchaře a krásné výhledy do kráteru sopky. Jsme ale poměrně unavení po výšlapu, a jelikož nás čeká brzký budíček, jdeme spát brzo.

Budík nám zvoní přesně ve dvě, my v rychlosti popadneme batoh, sníme tyčinku a vyrážíme s čelovkou nahoru. Tento úsek je poměrně náročný. Jde se po lávové suti, která podkluzuje. Máme pocit, že nahoru jde polovina obyvatel Lomboku, svit z baterek vidíme všude kolem nás. Po chvíli se ale dostáváme dopředu a to už se jde lépe, protože člověk kolem sebe nemá zástupy lidí.

Celkové převýšení čítá zhruba 1000 výškových metrů. Poslední kousek je nejtěžší, protože je kolmý a člověk na suti hodně sjíždí. Nicméně po 4 hodinách jsme konečně stanuli na nejvyšším vrcholu Lomboku a s napětím všichni očekáváme východ Slunce. Kolem šesté ráno vítáme s nadšením první paprsky. Lidé využívají tento moment buď k focení nebo ohřívání se – téměř všem je totiž po vyškrábání se na téměř čtyřkilometrový vysoký kopec zima.

Na vrcholu strávíme zhruba hodinu, převážně focením. Poté průvodce zavelí, že se již budeme vracet, tak jdeme a už se těšíme na vydatnou snídaní v tábořišti. Po snídani balíme stany a spolu s ostatními vyrážíme zpět dolů do civilizace. Tato cesta ubíhá o poznání rychleji, člověk jde přeci jen z kopce.

Musím uznat, že výlet na Mt. Rinjani byl nádherný a klidně bych se tam někdy vrátil. Co mi trochu vadilo (a doufám, že se bude průběžně zlepšovat) jsou klasické problémy, které sužují snad všechny země jihovýchodní Asie, a to jsou odpadky všude. Bohužel i podél cesty na tak krásnou horu, jakou Mt. Rinjani je, se táhne pás plastových odpadků, které zde pohazují jak někteří místní průvodci, tak bohužel i sami turisté. Každopádně pevně věřím, že tato situace se bude pouze zlepšovat a někdy v budoucnu slezeme tento skvost Indonésie, aniž by na nás koukali všude po cestě obaly KitKatů a Snickersek… 

 

Na dovolenou

Poprvé letadlem Chorvatsko Očkování Cestování po Evropě

Ať už se chystáte procestovat evropské metropole, Chorvatsko nebo jste se rozhodli vyrazit až na druhý konec světa, nemělo by vám uniknout pár dobrých tipů. Poradíme vám jak si sehnat co nejlevnější letenky, jak se vyrovnat s jet lagem nebo jak zažádat o kompenzaci při zpožděném letu. Nezapomněli jsme vám připravit ani rady, které vám pomohou při vyřizování dětských pasů nebo ztrátě dokladů v zahraničí.

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1