Ruská Sibiř s krosnou na zádech – část 3.: Altajské dobrodružství

Lubomír Chudoba

V předchozím článku jsme se konečně dostali tam, kam jsme chtěli. Tedy skoro. Zbývá nám pár kilometrů k vysněnému treku, kam nás ale nechtějí vojáci pustit, jelikož nemáme patřičné povolení. Nálada je na bodu mrazu a my přemýšlíme, co dál…

Pijeme vodku a netrpělivě hlídáme, jestli nepojede nějaké auto z příhraniční oblasti, které by nás popovezlo z téhle bohem zapomenuté krajiny. Po zhruba hodině se objevuje mladý Voloďa ve staré Dacii, skáčeme mu před auto, aby nás nemohl ignorovat, a po chvíli už sedíme. Veze nás pár kilometrů do nejbližší vesnice. Platíme vodkou a zjišťujeme, jak se dostat zpátky do civilizace, kde bychom se rozhodli co a jak dál.  

sinfin.digital