KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Koronavirem zasažená politika zplodila myšlenku, jejímž důsledkem může být tlak na udržování, nebo dokonce zvyšování nezaměstnanosti v Česku. Ministryně práce Jana Maláčová předhodila davům scénář radikálního zvýšení podpory v nezaměstnanosti. Když už nic jiného, alespoň to pomáhá pochopit, proč premiér Babiš na Maláčovou tak vehementně útočí: vládní kolegyně mu prostě leze do populistického zelí na společném socialistickém záhonu, kde pěstují své levicové a na vládním rozdávání závislé voliče.
Jana Maláčová nastřelila od boku plán, který ve své nejodvážnější variantě zvyšuje radikálně, byť dočasně, minimální podporu v nezaměstnanosti na 15 tisíc korun měsíčně. Neřešme teď, že „dočasnost“ v Česku mívá tendenci trvat „věčně“. Důležité je vědět, že průměrná výše podpory v nezaměstnanosti dnes dosahuje v průměru 8500 Kč. Nejnovější (zatím jen virtuální) záměr sociální ministryně by přinesl skokové navýšení. V současné době má na podporu ve výši 15 tisíc korun nárok jen ten, kdo dříve pobíral zhruba 30 tisíc korun měsíčně čistého. Tedy značně nadprůměrnou částku.
Vzhledem k tomu, že minimální mzda (tj. mzda hrubá, před odvody státu) dnes činí 14 600 Kč, je zřejmé, že návrh ministryně Maláčové míří až do nebes. Nebo do pekla. Buď ministryně hodlá současně skokově zvýšit i minimální mzdu (se všemi negativními důsledky), nebo chce motivovat obrovskou skupinu podprůměrně či průměrně placených zaměstnanců (což je drtivá většina ekonomicky aktivních občanů) k tomu, aby sekli s prací a šli se za veřejné prostředky nechat hýčkat na Úřad práce…
