Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

17. listopad – Zemanovci a Antizemanovci, na značky!

17. listopad – Zemanovci a Antizemanovci, na značky!

V době desátého výročí 17. listopadu došlo k monopolizaci tohoto svátku skupinami, které vyjadřovaly protest proti aktuální politické situaci (akce Děkujeme odejděte). Od té doby je tenhle státní svátek přetížený momentální politikou a společnost spíš rozděluje, než by ji spojoval.

Sedmnáctý listopad je jediný český státní svátek, který většinové populaci něco bezprostředně říká. Zbylé svátky, včetně toho oficiálně nejvýznamnějšího (28. říjen), jsou spíš připomenutím dávných bitev a událostí (sv. Václav, upálení Husa), které působí na úrovni druhohorních ještěrů.

Kdežto sedmnáctý listopad má pro většinovou populaci jasné poselství – den, kdy skončil komunistický režim, a přišla svobodná společnosti. Té si může dát každý znaménko, jaké chce, ale je nezpochybnitelné, že 17. listopad byl zlom, předěl, mezník v životě každého. Dokonce i toho, kdo se tehdy ještě nenarodil.

V době desátého výročí 17. listopadu došlo k monopolizaci tohoto svátku skupinami, které vyjadřovaly protest proti aktuální politické situaci (akce Děkujeme odejděte). Od té doby je tenhle státní svátek přetížen momentální politikou a společnost spíš rozděluje, než by ji spojoval.

Zatímco 1. máj byl dlouhá léta charakterizován střety anarchistů, skinheadů a policie, je 17. listopad v posledních třech letech polem bojů mezi Zemanovci a Antizemanovci. Začalo to akcí červená karta Zemanovi a vrcholí to peticí Týdny občanského neklidu.

Antizemanovci zpočátku dávali především najevo svou frustraci, že nebyl na Pražský hrad zvolen jejich kandidát Karel Schwarzenberg. Zemanovci, v čele s tím nejvyšším, se pokusili proti tomu mobilizovat svou část společnosti a účelovými provokacemi se jim to zčásti podařilo. Tehdy se zrodily dnešní boje, ve stylu kavárna proti venkovu.

Jedni i druzí v tom našli svou zálibu. Působí to tak, že jeden i druhý tábor se vzájemně potřebují, aby mohly demonstrovat svou výjimečnost. Navážet se do prezidenta Zemana začíná být svou snadností druhem intelektuální konformity. Kdežto navážet se do kavárny je svým způsobem cynická hra s vlastními voliči, způsob jak postavit někoho proti někomu a mít z toho prospěch. V každém případě se odehraje další variace téhož, v níž už zazní tóny příští prezidentské volby. Takže, Zemanovci a Antizemanovci, na značky, státní svátek začíná.

Autor je komentátorem Reflexu

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1