Články odjinud

181 dní po volbách a jsme stále tam, kde na podzim. Babiš má nakročeno k rekordu. Komentář M. Žižkové

181 dní po volbách a jsme stále tam, kde na podzim. Babiš má nakročeno k rekordu. Komentář M. Žižkové

Od podzimních voleb, v nichž přesvědčivě zvítězilo hnutí ANO, uběhlo přesně půl roku. Přestože se toho v posledních šesti měsících stalo hodně, v podstatě jsme stále tam, kde jsme byli na konci října. Česko po 181 dnech nemá vládu s důvěrou. Andrej Babiš a jeho kabinet na domácí scéně usilovně „makají“, dom a i v zahraničí ale jeho vládě v demisi chybí váha. Vyjednávání o potřebné podpoře navíc vnesla – nejen do samotného ANO – pnutí.

Z aktuálních zpráv to vypadá, že ANO je na dobré cestě. Na stole je nabídka pěti ministerstev pro ČSSD – včetně resortu vnitra, na kterém partaj trvala jako na záruce s ohledem na kauzu Čapí hnízdo a střet zájmů šéfa hnutí ANO. Jenže: nadějně to vypadalo i před čtrnácti dny, než dohoda na poslední chvíli před sjezdem sociálních demokratů padla.

Jak jsme na INFO.CZ opakovaně psali, i kdyby se vyjednávači hnutí ANO se špičkami ČSSD dohodli, stále není nic jisté. Konečně rozhodnutí by totiž mělo padnout v rámci vnitrostranického referenda. A stále platí, že zdaleka ne všichni sociální demokraté jsou přesvědčeni o tom, že je dobrý nápad jít do vlády s nevyzpytatelným stíhaným oligarchou Babišem a jeho hnutím.

INFOGRAFIKA: Jak dlouho hledali premiéři důvěru pro svou vládu?INFOGRAFIKA: Jak dlouho hledali premiéři důvěru pro svou vládu?autor: Info.cz

Na sjezdu před čtrnácti dny si delegáti z ČSSD zjevně oddechli, že před těžkým rozhodováním nakonec nestojí. Nyní se dilema vrací v plné síle. 

Shrnuto: Babiš nemá pro svůj kabinet ani půl roku po volbách vyjednanou (natož jistou) podporu. Nic na tom nemění, že se mu – alespoň ze začátku – snažil svými přímluvami pomoci i prezident Miloš Zeman.

Právě hlavou státu propagované „ideální řešení“ – spolupráce ANO s KSČM a SPD vzbudila rozruch i v samotném hnutí. Přestože je ANO pověstné nulovým programovým ukotvením a tím, že si problémy řeší za zavřenými dveřmi, právě ohledně spolupráce s partají Tomia Okamury se někteří významní členové nechali i veřejně slyšet, že to je příliš. Představuje pro ně nepřekonatelný problém. Babiš se k tomuto kroku z ryze pragmatických důvodů prozatím neuchýlil, ovšem není důvod pochybovat o tom, že s nepřiznanou hlasovací koalici ve svých plánech nadále kalkuluje a bere ji jako pojistku pro případ nouze.

Pravdou je, že se příliš neposunula ani opozice. Ta si stojí za tím, že do vlády s trestně stíhanou osobou nezasedne. Občas se její zástupci jako Petr Fiala (ODS) nebo Ivan Bartoš (Piráti) vydají na Hrad za Zemanem. Přesvědčit prezidenta, aby jmenoval premiérem jiného politika, se jim ale nepodařilo. A zřejmě ani nepodaří. Zeman Babišovi nechává naprostou volnost, i když už jejich vztah zřejmě není tak optimistický a upřímný, jako se to zdálo být ještě před pár měsíci. Těžko si představit, že by prezidenta něco donutilo změnit postoj, když na to nestačil dosavadní vývoj. Minimálně do konce června nezasáhne.

Babišova vláda mezitím na domácí scéně zběsile „maká“. Zázračně nachází miliony v rezervách, slibuje na všech frontách, objíždí regiony, aby její sólové úsilí bylo patřičně vidět, a hlavně čistí ministerstva, státní firmy i klíčové instituce s přímou vazbou na policii, která se o Babiše zajímá.

Na poli zahraniční politiky chybí vážnost a důvěryhodnost. Rozhodně tomu nepomáhá ani to, že není jasné, na jaké všechny kompromisy bude muset Babiš doma ještě přistoupit. Jeden příklad: komunisté, kteří navzdory svému mizernému výsledku ve volbách drží při jednání o vládě silné karty, napomenuli ANO poté, co Babiš podpořil útok USA v Sýrii, že takhle by to tedy nešlo… Vzkaz, který by do Evropy vyslalo Babišovo spolčení s protiunijní SPD netřeba blíže popisovat.

Šéf hnutí ANO stále nedrží v hledání důvěry absolutní rekord. Na belgického premiéra Elio di Rupa, kterému se to povedlo až po 541 dnech (nutně ale podotknou, že belgický politický systém nejde jednoduše srovnávat s českým) má stále ještě daleko. Ze Zemanových úst zaznívá jako krajní termín pro zisk důvěry již zmíněný konec června. Jak bylo popsáno výše, jisté ale není nic. A jak tvrdí samotný Babiš: on bude jediným kandidátem na premiéra až do smrti. Jsme tam, kde jsme byli před půl rokem. Jen aby Česku mezitím úplně neujel vlak.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud