Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Aliance Babiše, Okamury a komunistů. Hlasovací nebo koaliční většina? Komentář Vratislava Dostála

Aliance Babiše, Okamury a komunistů. Hlasovací nebo koaliční většina? Komentář Vratislava Dostála

Na půdě Poslanecké sněmovny vzniká aliance složená z hnutí ANO, Okamurovy SPD a komunistů. Pro takto silné tvrzení hovoří výsledky všech hlasování nové sněmovny. Platí navzdory rétorickým figurám komunistů i Okamury, kteří důsledně trvají na tom, že se nechystají podpořit vznikající menšinový kabinet Andreje Babiše. Jejich výroky jsou spíše zastíracím manévrem před faktem, že se tu postupně formuje nová mocenská konstelace. Jejím produktem je zatím zvolení Stanislava Grospiče z KSČM do čela Mandátového a imunitního výboru a Radka Vondráčka z ANO do čela dolní komory.

Další efekt nové většiny v dolní komoře se projeví v pátek, kdy se do vedení sněmovny nejspíš dostanou kromě Petra Fialy z ODS, Vojtěcha Pikala z Pirátů a Jana Hamáčka z ČSSD, také předseda komunistů Vojtěch Filip a předseda SPD Tomio Okamura. Nic na tom nemění fakt, že zatímco Vondráčka ve středu kromě zmíněných třech stran podpořili při volbě předsedy sněmovny také Piráti, kteří již avizovali, že ruku pro předsedy KSČM a SPD v pátek nezvednou.

Aliance Babiše, Filipa a Okamury si totiž vystačí pohodlně sama: v dolní komoře disponuje pohodlnou většinou 115 hlasů. A ve sněmovně zatím není síly, která by jejich dominanci prolomila. Babiš to ví a nehodlá ustupovat. Ani náznakem zatím třeba nepřipouští, že by vyšel vstříc lidovcům a sociálním demokratům, kteří nevylučují svou účast ve vládě s hnutím ANO, avšak bez trestně stíhaného Babiše. A řekněme si na rovinu, že se vznikající mocenskou alianci ostatním stranám nemusí podařit prolomit po celé následující čtyřleté volební období.

Aktuální dění tak potvrzuje naší základní předvolební tezi: o interpretaci voleb rozhodne součet hlasů pro protestní, populistické či – jakkoli jde o problematické označení – antisystémové formace. Ostatně právě jejich aliance byla první variantou v našich povolebních scénářích. Pokud nepůjde o jednorázové spojenectví, znamená to, že se těžiště české politiky po letošních volbách vychyluje mimo její dosavadní trajektorii, mocí budou napříště disponovat formace, které svůj úspěch založily na protestním a antiestablishmentovém apelu.

Z opačné perspektivy nazřeno to ale můžeme formulovat takto: tradiční demokratické formace dotlačily svým zásadovým postupem vítěze voleb k tomu, aby se opřel o hlasy extrémů, tedy nalevo komunistů, napravo SPD. A faktem také je, že nejde o scénář, který předseda hnutí ANO preferuje. Ve středu to při jednání sněmovny potvrdil. „Pane předsedo Fialo, já vás znovu vyzývám, pojďte s námi jednat o vládě. Máme 103, tak pojďte,“ vzkázal Andrej Babiš mimo jiné předsedovi ODS.

Nic podobného se ale zatím nechystá. Vítěz voleb tak bude muset vymyslet způsob, jak přesvědčit komunisty a Okamuru k tomu, aby jeho vládu podpořili, případně na ní při druhém pokusu aktivně participovali. Jasno je v tomto ohledu o KSČM, která již zveřejnila sedm podmínek, za jejichž splnění si umí představit, že tak učiní. Okamura sice v kuloárech dolní komory něco podobného vylučuje, avšak pokud se ho novináři zeptají, zda by o tom uvažoval v případě, že Babiš do vládního programu zapracuje priority SPD, reaguje přece jen smířlivěji. Dokonce v novinářském atriu dnes hovořil o tom, kterak by si uměl představit, že SPD dostane ministerstvo zahraničí, kultury a školství.

Tak daleko ještě ale zdaleka nejsme, a určitě nemíníme strašit nejen naše zahraniční partnery v rozličných evropských nebo aliančních strukturách, ale ani kantory, natož kulturní obec. Ostatně o tom, zda je nová hlasovací většina chvilkovým jevem, jak v rozhovoru pro INFO.CZ naznačuje Jiří Dolejš z KSČM, anebo bude mít skutečně dlouhodobý, a tudíž koaliční charakter, rozhodne nejen hlasování o důvěře menšinové vládě hnutí ANO, ale také o vydání Andreje Babiše k policejnímu stíhání kvůli kauze Čapího hnízda.

Teprve po těchto dvou hlasováních budeme moct s jistotou mluvit o dynamice nebo trendu, kterým se završí polistopadová epocha. Česká politika by se tak ocitla na trajektorii, jejíž součástí budou nejspíš kvalitativní systémové změny. Znamenalo by to, že se zpětně nebude nástup hnutí ANO k moci označovat za její standardní alternaci.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1